Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Chuť

14. prosince 2011 v 11:47 | Kakashi-Sama |  Povídky yaoi...
Zvonivý zvuk protl ticho pokoje. Bylo pět ráno. Což je pro našeho blonďáčka naprosto nepřijatelná doba pro vstávání.
Natáhl ruku a zašmátral po budíku. Ten ale dál zvonivě zvonil výsměšným tónem.
,,Sakra," zamžoural do šera pokoje a zvedl hlavu. Nahmatal plyšového medvídka, co měl vedle sebe a shodil jím budík ze stolku. ,,Odpočívej v pokoji," vyplázl něj jazyk.
I když by chtěl ještě spát, musel vstávat. Když už vysolil takový prachy, tak si to trochu užije.
S nadávkami, které by nestihl vypípat ani ten nejvýkonnější pípač, se Naruto odšoural do sprchy. Po pár minutách klení nad kluzkým mýdlem a boule na hlavě, Naruto vyšel ven a začal na sebe házet oblečení. Venku bylo aspoň mínus deset a Naruto se pro tuhle příležitost vybavil. Ani nepotřebuje maminku, která by mu přibalovala svetry, udělal to sám. Šel kvůli tomu na speciální nákup. Teď se do něj mohla zima pustit vší silou.
Autobus zastavil a Naruto se vyloudal ven. Jakmile si v autobuse sedl, padla na něj únava a teď se mohl uzívat.
Doloudal se ke škole a padl na lavičku. Ještě tu nikdo nebyl, ani ten zpropadenej autobus. Mohl ještě spát. Vždyť odjíždí až v šest a jak bývá zvykem stejně se to potáhne tak o půl hoďky.
,,Ty jsi tady?" ozvalo se. Naruto zvedl hlavu a spatřil jednoho ze svých spolužáků.
,,Problém?" vyjel na něj ostře Naruto. Neměl na něj náladu. Byl unavený a i přes svetr a bundu mu byla zima.
,,Nečekal jsem, že dřevo jako ty pojede na hory," pronesl klidně Sasuke a posadil se vedle Naruta.
,,Já nečekal, že debil jako umí otevřít hubu. Víš co? Udělej světu laskavost a zmlkni."
,,Jak chceš."
Do patnácti minut se sešli všichni z jejich třídy a dokonce přijel i autobus. Naruto se zvedl a zamířil ke dveřím. Chtěl mít z krku jak zimu tak Sasukeho.
,,Uzumaki Naruto, řada devět, u okna," nahlásila mu učitelka sedadlo. Naruto kývl a nastoupil do autobusu. Těžko tak mohl slyšet, jak učitelka říká další jméno, stejnou řadu, jen vedlejší sedadlo.
,,Jestli mě bude štvát, srazím ho z nějaký hodně vysoký hory," zamumlal Naruto a posadil se k oknu.
,,Nápodobně, zlatíčko," usmál se Sasuke a posadil se vedle něj. Naruto málem vyletěl z kůže, jak se lekl.
,,Co tu chceš? Vypadni!"
,,To nepůjde, sedím tu."
,,Ne tady sedím já a pak někdo normální, ne ty."
,,Klid, zbytečně se nestresuj, tohle ještě není všechno," znovu se na něj usmál a vytáhl knihu.
,,Co? Jak není všechno?" dorážel na něj Naruto, ale Sasuke se začal věnovat knize. ,,Paličáku," zavrčel Naruto a otočil se k oknu. Celou cestu na něj nepromluvil. Těšil se až cesta skončí, on se zavře v pokoji a na zbylých deset dní od něj bude mít pokoj.

Autobus konečně zastavil a dav lidí se vyhrnul ven. Naruto počkal až se zvedne Sasuke, jenže ten se k tomu neměl.
,,Hejbni kostrou Uchiho, nechci tu přenocovat," vyjel Naruto.
,,Chci dočíst kapitolu. Času máme dost." Naruto se zamračil a vstal.
,,Tak si tu shnij," řekl a pokusil se kolem něj přejít. Nebo spíš přes něj? Sasuke mu to neusnadňoval. Naopak se bavil.
,,Jestli si mi chceš sednout na klín, tak to řekni rovnou," usmál se Sasuke.
,,Trhni si," zavrčel Naruto a udělal další minikrok. Jenže zakopl o Sasukeho nohu a zřítil se na něj. Ale ne tváří v tvář. Padl mu přes nohy, takže hlava trčela na chodbu.
,,Jdeš na to rychle." Naruto zrudl a kopl ho. Nevěděl přesně kam, ale doufal, že ho to bolelo.
,,Jdi se vycpat," nadával Naruto a snažil se zněj dostat. Nakonec mu to podařilo a on vypadl do chodby.
,,Stačilo říct prosím," usmál se na něj Sasuke a prošel kolem něj k dveřím. Naruto myslel, že pukne. Sasuke ho štval víc než kdy jindy.
Venku ho naštěstí nepotkal. Zjistil si číslo pokoje a co nejrychleji do něj zapadl. Věděl, že bude mít ještě spolubydlícího, ale snad by stihl sprchu. Vešel do koupelny a začal ze sebe shazovat oblečení.
Skrz proud vody ani neslyšel, že někdo vešel do pokoje. Takže když skončil, vyšel ven jen s ručníkem kolem boků a druhým si sušil vlasy.
,,Takové uvítání jsem nečekal." Naruto sebou trhl a zadíval se k posteli. V tu chvíli zaječel a ručnik z hlavy si strhl na hruď.
,,Co tu chceš, ty úchyle?" křičel.
,,Řekl jsem, že to není vše. Jsem tvůj spolubydlící."
,,Co? To teda ne. Já tě tu nechci."
,,To je ošklivé."
,,Houby ošklivé, jdu si sehnat jinej pokoj," rozhodl Naruto a zamířil ke dveřím.
,,A nechceš se oblíct? Nechci, aby tě okukoval někdo jiný než já." Naruto zrudl vzteky i studem a couvl od dveří.
,,Řekni o co ti jde?" Než však mohl Sasuke odpovědět, vtrhl do pokoje Kiba a Shikamaru.
,,Naruto, kámo-" nedořekli a zastavili se mezi dveřmi. ,,Wow," hvízdl Kiba. ,,Nerušíme?"
,,Co? Ne." Narutovi došlo, jak to musí vypadat.
,,Tak mi přijdem jindy. A příště si dejte na kliku cedulku nerušit."
,,Ne, to…" Pozdě. Oba odešli a Naruto mohl jen bezmocně otevírat pusu, jak ryba na suchu.
,,Chytří hoši, pochopili," uznal Sasuke.
,,Jdi se vycpat," zavrčel Naruto a posadil se na svou postel. ,,Ach jo," sklopil hlavu.
,,Máš depku?" zeptal se Sasuke a přesunul se vedle něj.
,,Já už se nesnažím. Ty mě budeš pořád pronásledovat, že?"
,,Děsí tě to?"
,,Co? Ne, mě to štve."
,,Co přesně?"
,,Všechno, už jen tvoje jméno."
,,Moc si to bereš. Nic jsem ti neprovedl. Snažím se být milý."
,,Tak toho nech. Nejde ti to. Spíš to vypadá, jak kdybys mě sváděl." Sasuke se pousmál.
,,A ty by ses nechal?"
,,Co?" vyjekl Naruto. ,,Jseš snad sjetej? Copak nemůžeš jít ptravovat někoho jinýho."
,,U někoho jinýho by nebylo svádění taková sranda." Naruto se začervenal. Opravdu ho tu svádí? Vždyť jsou nepřátelé. Jen na sebe štěkají. Není možné, aby chtěl Sasuke udělat něco takového.
,,Chci jít spát, tak laskavě přesuň svůj zadek na svou postel," požádal ho Sasuke.
,,A co takhle ho přesunout někam jinam?" pokoušel a mírně se k němu naklonil.
,,Sasuke, to už není sranda."
,,Jo, máš pravdu," uznal Sasuke a vstal. ,,Budem pokračovat zítra." Naruto na něj šokovaně zíral. Pokračovat? Nejspíš si někoho stopne domů. S tímhle perverzním čímsi tu nezůstane.

Naruto se i přes všechno vyspal celkem dobře. Postele tu byli měkčí než u něj domahlavně tu byl klid. Klidně by se sem přestěhoval.
,,Dobré ráno," uslyšel. Naruto pomalu otevřel oči a hned na to je zavřel.
,,Za chvíli je otevřu a ať jsi pryč," nařídil.
,,Proč?" nechápal Sasuke, který klečel na zemi, opřený o postel.
,,Co tu chceš šmíráku?" vyjel a otevřel oči.
,,Víš, že mluvíš ze spaní?"
,,Co?"
,,Pohybuješ rty. Skoro vidím, jak říkají Sasuke, chci tě."
,,Říkají Sasuke, chci tě zabít," zavrčel a odhodil na něj přikrývku. Sasuke ji dal zpátky na postel a zadíval se na Naruta.
,,Půjdeš snídat?"
,,Možná, proč?"
,,Jen tak."
,,A co ty?"
,,Máš strach, že bych umřel hlady?"
,,Ne, mám strach o ostatní. Bůhví na koho se při snídani vrhneš."
,,Na tebe. Jen na tebe." Naruto se zamračil. Copak ještě spí? Jestli jo, tak je to hnusná noční můra.
Sasuke sledoval Narutovu reakci. Bavilo ho takhle ho škádlit. Věděl, že to Naruta vytáčí. Proto to dělal. Naruto o tom nevěděl, ale i on Sasuke škádlil. Svýma modrýma pronikavýma očima, klidnou a nevinnou tváří, jakýmkoliv pohybem. Když mu včera spadnul do klína, měl co dělat, aby si ho nepřitáhl k sobě a nepotrestal ty hříšné rty, které toho tolik naklají. Ano. Naruto ho přitahoval jako magnet přitahuje kov. Tenhle výlet do hor byl ideální šance. A on si ji nechtěl nechat ujít.

K Sasukeho smůle celý den trávili ve skupinkách s učiteli, takže jediné na co se zmohl bylo vrhat na něj žádostivé pohledy. Naruto pokaždé zrudl a odvrátil pohled. Sasuke si hodlal počkat na správný okamžik. Koneckonců spolu sdíleli pokoj a když Sasuke něco chce, tak to dostane.
Naruto se Sasukemu vyhýbal, jak čert kříži. Nebyl si jistý, co by se stalo. Klidně se na něj může vrhnout a… Naruto to radši nechtěl vědět. Při nejhorším bude ječet.
Čtvrtý den se vrátil Naruto do pokoje celkem pozdě. Bylo něco kolem půlnoci a v pokoji byla tma, jak v pytli. Nejspíš proto Naruto o něco zakopl a zřítil se na zem.
,,Sakra Sasuke, to seš takovej bordelář?" zaklel sbíral se ze země.
,,Naruto?"
,,Na zemi."
,,Vydrž. Praskla nám žárovka, takže nemůžeme svítit," vysvětlil. Po chvíli Naruto ozářil kužel světla. Baterka. ,,V pohodě?"
,,I kdybych měl stehenní kost vraženou do sleziny, tobě to může být jedno."
,,Vždycky milý. Mám tě tu nechat ležet?"
,,Jen mi sviť a svoje pracky dej ode mě, co nejdál."
,,No tak, ani trochu tebe to nevzrušuje?"
,,A co jako? Tma? Ty? Stojíš si na vedení?"
,,Jako bych dostal facku."
,,Zvykni si." Nakonec se Narutovi podařilo dostat do postele. Tedy on si to myslel. Postel to sice byla, ale ne jeho.
,,Říkal jsem, že podlehneš," zašeptal Sasuke a najednou byl až moc blízko u Naruto.
,,To mi lezeš už i do postele?" vyštěkl Naruto.
,,Tohle je moje postel."
,,Cože?"
,,Tak toho využijem, ne?" Sasuke poslepu našel jeho pas a přitiskl ho k sobě. ,,Ani nemusíš zavírat oči," řekl a velmi pomalu ho políbil na rty. Naruto sebou mírně cukl, ale díky Sasukeho ruce nemohl utéct. ,,Jedl jsi jahody, že?" zeptal se a znovu ho políbil. ,,Hm a čokoládu. Ty fakt víš, jak někoho svést. Neodolatelný," znovu ho políbil.
,,Hej," vykřikl najednou Naruto.
,,Copak?"
,,Kdo se žádal o tvůj jazyk? U zubaře jsem byl před měsícem?"
,,Ale no tak, nebuď taková netykavka."
,,Dej ty svoje pracky ze mě pryč. Jazyk si zauzluj a připoutej se k posteli."
,,Jestli to máš rád takhle." Naruto by dal ruku do ohně, že i skrz tmu viděl jeho úšklebek.
,,Nemám to rád nijak," zavrčel Naruto a vstal. Velmi opatrně došel k posteli. ,,Varuju tebe, jestli se mě ještě dotkneš potrestám tě, jak ve středověku. Useknu ti ruce, nohy a pak tvýho malýho kamaráda." Sasuke se pro sebe usmál. Naruto možná hrál drsňáka, ale nechal se líbat. Kdyby zůstal jen u dotyku rtů, ještě teď by cítil tu chuť jahod a čokolády.

Naruto si ráno přispal. Akce na výletu nebyly povinné, takže žádný trest nebo po škole mu nehrozilo.
Oddechl si, když zjistil, že Sasuke je pryč. V klidu se umyl, převlékl a sešel dolů na snídani. Nikdo tam nebyl a on si mohl v klidu vychutnat jídlo. Byly tu švédské stolu a když procházel kolem ovoce, padl mu zrak na jahody. Vybavil se mu včerejší polibek. Nebylo to tak špatný. Zajímalo by ho kam až by zašel, kdyby ho nepřerušil.
,,Sakra Naruto, styď se," napomenul se.
V klidu se nasnídal a pak zamířil do knihovny, kde byli i počítače. To byla zábava v pohodě do oběda.
Jeho třída zřejmě byla na nějakém výletě, protože byli všichni od sněhu a na jídlo se vrhli, jak kdyby drželi týdenní půst. Naruto sotva uchránil svoji porci. Ale neviděl Sasukeho, což ho překvapilo.
,,Shikamaru? Byl s vámi Sasuke?"
,,No jo, myslím, že jsem ho zahlídl."
,,A proč není na obědě?"
,,Nevím, ztratil jsem ho z očí pět minut po tom, co jsme vyrazili."
,,Aha. Tak dík." Z nějakého důvodu ho nedostal z hlavy. Čekal totiž, že se objeví a přes celou jídelnu na něj bude vrhat vyzývavé pohledy. A on by se na něj mračil a házel by po něm masové kuličky.
,,No jo, hold se v tom vyžívám," mumlal si pro sebe, když mířil do pokoje. ,,Nesmí to mít přece tak lehký." Otevřel dveře a vešel do bytu. Přesně v ten moment vyšel Sasuke z koupelny. Měl na sobě jen ručník, to ale nebylo to, co upoutalo Narutovu pozornost. Sasuke vypadal, jak kdyby spadl z lanovky.
,,Co se ti stalo?"
,,Spadl jsem." Ha. Bingo. ,,Z lyží. Zřejmě nejsi jediný dřevo. Ale neboj, jsem v pohodě."
,,Já se nebojím," namítl Naruto, ale Sasukeho potlučená záda na něj křičelo pravý opak. ,,Byl jsi na ošetřovně?"
,,Ne, proč? Jen pár modřín a odřenin. Jen je vyčistím a budu v pohodě."
,,Aha, fajn. Chceš pomoct?"
,,Pomoct?"
,,Hele, těžko si to ošetříš sám před zrcadlem. Zas takovej machr nejsi."
,,Tak fajn," přešel k němu Sasuke a podal mu desinfekci a vatu.
,,Nechceš se oblíct?"
,,Ne. Proč? Vadí ti to?" Naruto neodpověděl. Měl sto chutí mu říct, když už teda takhle, tak aspoň ať je úplně nahý.
,,Tak jdem na to," řekl Naruto a nalil na vatu desinfekci.
,,Měl jsi o mě strach?" zeptal se Sasuke.
,,Prosím tě? Proč?"
,,Ale no tak, klidně mi řekni, že se ti rozbušilo srdíčko, když jsi mě neuviděl u oběda."
,,Odkdy mluvíš ve zdrobnělinách?"
,,Svým způsobem je to takový svádivý a dráždivý."
,,Dráždíš moje nervy, tak toho radši nech."
,,,,Včera se ti to ale líbilo."
,,Jasně, tvůj jazyk na mých mandlích byl fakt vzrušující."
,,Taky si myslím. Takže," nahnul se k němu. ,,Co to zkusit znovu?" Naruto mu místo odpovědi dal před nos desinfekci a Sasuke se rozkýchal.
,,Ještě to chceš zkusit?"
,,To je výzva, Naruto. A já mám rád výzvy," usmál se a vzal mu lahvičku z ruky. Položil ji vedle nich na postel a naklonil se k Narutovi. ,,Přece bys neupřel zraněnému radost?"
,,Dopřeju ti radost ošetření."
,,Co kdybych vyšetřil já tebe? Tvoje tělo, hm?" navrhl Sasuke.
,,Zadrž kámo."
,,Pozdě, zlato." Na to vrhl na jeho rty a začal ho něžně líbat. ,,Pil jsi kakao," poznamenal.
,,Sakra, jak to víš?"
,,Hm, chutnáš sladce. Pro příští kolo navrhuju zmrzlinu. Co třeba karamelovou?"
,,Jaký další kolo? Nechci v tom pokračovat?"
,,Ale chceš. Líbí se ti, když tě líbám. Jinak bys mi jednu vrazil."
,,Možná, to ale neznamená, že po mě vyjedeš pokaždé, když mě uvidíš."
,,Tak aspoň, když jsme sami," zašeptal Sasuke a vtiskl Narutovy krátký polibek. ,,Sladký," usmál se a přitiskl se k němu. Najednou někdo zaklepal.
,,Ignoruj je," řekl Sasuke.
,,Jasně a vejdou dovnitř," protáhl se Naruto ke dveřím.
,,Nazdar Naruto, jdem lyžovat, jdeš taky?" zeptal se Kiba.
,,No," otočil hlavu k Sasukemu. ,,Jo, půjdu," kývl. ,,Za pět minut jsem dole." Na to zavřel dveře a otočil se k Sasukemu.
,,Klid, mě to nevadí. Já si tě dokážu znovu ulovit," prohlásil Sasuke.

Až do konce lyžáku se Sasuke o nic nepokusil. Nechal Naruto užít si výlet a jen se na něj potají díval. Věděl, že Naruto přijde sám. Táhlo je to k sobě a ani Narutova na oko drsná povaha to nemohla popřít.
Nastal den odjezdu a všichni se řadili u autobusu.
,,Uzumaki Naruto-"
,,Jo já vím," kývl Naruto a nastoupil do autobusu. Vyhlídl si Sasukeho, jak čte a zamířil k němu. Když se kolem něj protahoval na místo, sklonil se k němu.
,,Před chvíli jsem měl zmrzlinu," usmál se. ,,Karamelovou," dodal a posadil se. Sasuke se pousmál. Jaké štěstí měli, že cesta trvala i přes noc.
,,Rád ji ochutnám," odpověděl a znovu se začetl do knihy.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama