Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Narutovo Akty 2.část

14. prosince 2011 v 11:03 | Kakashi-Sama |  Povídky yaoi...
Pro oba se to zdálo jako pár minut, když černovlásek zahlásil konec a odložil štětec. Opravdu, byla to půl hodina, zhodnotil čas Naruto při pohledu na ručičku hodin skoro na desítce. Nechtěl se mu připomínat a okamžitě, jak se zvedl, popadl první kus oblečení, kterým se mohl zahalit. Ovšem ještě než si stačil kalhoty natáhnout, chytl ho Sasuke za ruku a silně ji stiskl. Narutovi se rozbušilo srdce a napřímil se. Setkat se tváří v tvář s Uchihovým ledovým pohledem nebylo nic příjemného, ale ten jakoby v momentě roztál a na blonďáka se rozpačitě usmál. Ano, nabral odhodlání i odvahu. Udělá to, co na tom, že je vzrušenější než kdyby se před ním nakrucovala samotná Sakura, kterou mimochodem považovat za krajně neatraktivní.
"Myslel jsem, že už se nestydíš. Ležel jsi mi tu nahý skoro tři hodiny. Jsi nepoučitelný, Naruto." Okomentoval jeho spěch s oblékáním Sasuke a sám si přetáhl své volné triko přes hlavu. Blonďákovi vypadli kalhoty z rukou a zíral na tu světskou dokonalost s povislou čelistí. Snažil se nepřipouštět si to "mi" v jeho slovech. Uvědomil si, jak je proti Sasukemu jeho tělo nicotné a nemá nejmenší šanci se sním rovnat. Pokožka byla světlá i na pohled jemná a hladká. Oproti němu měl Sasu bradavky růžovoučké a břišní svalstvo vypracovanější. Naruto, zcela nahý vyjeveně pozoroval, jak se Sasuke svléká a netušil, co by měl dělat. Má ho nechat nebo ho zarazit. A když už ano, tak proč? Nemohl od něj odtrhnout oči a stejně bez smyslu, jako tam postával pronesl.

"Mě povídej něco o tom, že sem překrásný. Viděl ses někdy poslední dobou v zrcadle? Možná bys měl malovat sám sebe." Polkl a nešťastně zjistil, že jím probíhají jakési mírné vzrušivé impulsy a všechny bohužel začínaly i končily v jeho podbřišku. Nevšímal si toho. Černovlásek si nezaujatě rozepínal pásek na kalhotách, poté i zip a stahoval si je přes boky. Přitom se díval Narutovi významně do očí a srdce měl až v krku. Ne, že by se nějak zvlášť styděl, jen se bál Narutovi reakce, až si stáhne trenýrky. Musel to dokázat, sobě i jemu, že na to zkrátka má. Nohavice byly dole a chlapec se snažil nedívat se umělci do rozkroku. Celkem se mu to dařilo, když si nevšiml výrazné vybouleniny ve spodním prádle. Rychle dýchal. Ne, on se opravdu svlékne. Neměl by se divit, on sám tam stál tak, jak ho Jashin stvořil a momentálně mu to vůbec nevadilo. Byla to otázka okamžiku, Uchihovi trenýrky se ocitli na podlaze. Jeho vzrušené mužství se mu tyčilo pod pupíkem a jakoby toho nebylo dost, Sasuke se ještě pyšně ušklíbl. Už nějakou dobu se upravoval a tak se chlubil. Narutovi sjely oči níž a byl nucen je vytřeštit a chvíli zírat na ten přírodní úkaz. Lekl se a couvl.

"Sasuke.. Sasuke ty.. ty jsi…." Nebyl schopný to dopovědět a sám si pro vlastní zbrklost ani nevšiml, že má úplně stejný problém. Tak proto ten pyšný výraz. Černovlasý se rozpačitě rozpřáhl, plně si vědom svého stavu a pohlédl na sebe dolů.

"Jo no, víš… ono úplně samo. Nemůžu za to. Jsi nejspíš moc rajcovní." Pokusil se Uchiha o vtip a nervózně si prohrábl vlasy. Bohužel, Naruto se nesmál a zcela vykolejeně a neslušně hleděl na jeho naběhlý penis, jakoby nic takového nikdy neviděl. Taky že neviděl. I jeho mužství bylo ve ztopořeném stavu o dobré tři centimetry kratší. Zavřel oči a bolestně si uvědomil, jak se musel Uchiha bavit, když ho viděl nahého. Jistě se mu v duchu vysmíval za jeho nedostatky. Sakra. Naruto odvrátil tvář a smutně si povzdechl. Pomalu měl v očích slzy zklamání z toho, jak se nechal napálit. Sasuke chtěl jen vědět, jestli je víc chlap než on. Nic víc v tom nebylo. To si alespoň blonďák myslel. Černovlásek zaregistroval jeho náhlou nejistotu i vlhkem se lesknoucí oči. Nerozuměl. Už dávno si všiml, že je Naruto také vzrušený a musel si přiznat, že se mu chlapcova délka zamlouvala. ´Proboha, na co to myslím? Sasuke, uklidni se.´ Zatřepal hlavou a udělal krok k světlovláskovi.
"Děje se něco? Promiň, nechtěl jsem Tě nějak… vyděsit. Nevím proč se to…."

"Přestaň si se mnou hrát, Sasuke! Myslíš si, že mi to nedošlo? Co si chceš dokázat? Že jsem proti Tobě nikdo? Jenom pískle? Mám toho dost, odcházím!" Rozhodl se Naruto a začal si natahovat kalhoty. Uchiha vůbec ničemu nerozuměl. Nechápal, co se stalo. Co by si měl dokazovat? Neměl nic takového v úmyslu, ale věděl, že pokud blonďák odejde v takové náladě, patrně se už nikdy nevrátí. A Sasuke ten obraz potřeboval dokončit. Musel ho zadržet.

"Co? Naruto, počkej! To ne, o čem to mluvíš? Já si nic nedokazuju a už vůbec si nemyslím, že jsi pískle. Hey, posloucháš mě? Co jsem Ti provedl? Řekni mi to!" Dožadoval se černovlásek nějakého vysvětlení, ale to neměl blonďák v úmyslu, po tváři se mu svezla slza. Jak mohl kdy Uchihovi věřit? Hlavně neměl tuhle nabídku nikdy brát. Teď toho tolik litoval a proklínal se za svojí hloupost. Nedařilo se mu si obléct kalhoty a ve svojí uspěchanosti neustále bojoval s nohavicemi, na které si šlapal. Popotáhl.

"Naruto? Ty brečíš?" Vylekal se najednou Sasuke a udělal k chlapci pár rychlých kroků. Aniž by se pozastavil nad svým chováním natáhl ruku a za bradu donutil Naruta k němu vzhlédnout. Skutečně, plakal. Černovlasý z toho měl chaos v hlavě, co provedl? Ale věděl jistě, že takhle chlapce nechat odejít nemůže. Už nešlo o to, že by se nevrátil, spíše ho nechtěl nechat utéct takhle uplakaného a bez vysvětlení. Rozčílil se nad tím, že nic nechápal a popadl blonďáčka za ramena, čímž ho donutil kalhoty zase upustit. Teď šeptal.

"Naruto, co se děje? Řekni mi to, prosím Tě." Na poslední dvě slova kladl zvláštní důraz, aby si světlovlasý uvědomil, že skutečně nemá ponětí o důvodu jeho pláče. Jeho oči neustále ronily slzy. Připadal si podvedený a zneužitý. Ale tenhle Sasukeho zvláštní, pravdivě nevědomý tón hlasu jej zmátl. Černovlásek by musel být zatraceně dobrý herec, aby něco takového dokázal. K jeho smůle, Naruto v jeho herecké schopnosti věřil. Vytrhl se mu ze sevření.

"Jsem pitomej. Mělo mi to dojít, že to nebude jen tak. Jasně, Uchiho. Dobře, máš co jsi chtěl? Cítíš se líp? Seš prostě vyvinutější, za to já nemůžu. Ale to přece neznamená, že sem někdo míň, než…..ehhmmm"

Naruto byl umlčen polibkem. Byl zcela neočekávaný a váhavý. Chutnal po lískových oříškách a byl docela lehký, jako když se mazlí dva motýli. Sasukemu při jeho slovech došlo, proč se to všechno děje a bylo mu líto, že to Naruto viděl takhle. Jakoby záleželo na délce penisu nebo viditelnějším svalstvu na břiše. Na ničem takovém samozřejmě záležet ani nemohlo a černovláska nenapadlo jak jinak ukončit chlapcův obviňující proslov. Přitiskl se k němu a políbil ho. Prostě jen tak, bez rozmyslu nebo vážného důvodu. Slastně sykl, když ho překvapilo, že se o sebe otřela jejich mužství, tep jeho srdce nabral nekontrolovatelný spád. Naruto, který zprvu nechápal, co se mezi nimi stalo se při tom doteku v rozkroku zachvěl a konečně se probral. Odstrčil Sasukeho dál od sebe a udýchaně se na něj díval. Byl v šoku a netušil, co má dělat. Hlava by se mu každou chvíli rozskočila a příliš pozdě si všiml svého viditelného vzrušení. Vrhl na černovláska vyděšený pohled plný zoufalství. Jakoby od něj čekal odpovědi na otázky, které ještě nevyslovil. Musel to být sen, tohle se přece nemělo stát. Proč se to stalo? On sem přišel, aby se nechal malovat, tohle nechtěl, tohle ne!

"Naruto, počkej, klid. Já Ti to vysvět….PLESK!" Uchiha se chytl za tvář a na moment zauvažoval nad tím, že si nikdy nevšiml, jak může taková facka vlastně člověka ponížit. Byl Uchiha, nikdy žádnou nedostal. S Narutem to byla premiéra, stejně jako s tímhle náhlým vzrušením. Většinou se mu nepodařilo se takhle rychle rozpálit. Obrátil se zpět k chlapci, aniž by měl v úmyslu mu ránu vyčítat. Ale blonďák byl skloněný a sbíral z podlahy své věci. Měl neuvěřitelně na spěch a možná bylo až k pobavení, že se mu stále nepodařilo natáhnout si kalhoty. Plakal, byl rozrušený a jeho zbrklost byla zarážející. Sasuke tam jen tak stál s otiskem rudé dlaně na tváři a čekal, kdy to Naruto konečně vzdá. Ten měl rychlý dech a hlava mu nestíhala nic pojmout, tak proč ta zatracená látka nespolupracovala? Musel pryč, daleko z dosahu černovláskových jemných prstů, z jeho omamné vůně, z jeho oříškové chuti. Ta chuť. Vzdal to a s pláčem se sesunul k zemi. Skryl obličej v dlaních a rozvzlykal se. Sasuke se bál toho, že nerozumí tomu, co druhý cítí, ale o nejistotě nepochyboval. Pomalu si klekl naproti němu.

"Naruto." Vyslovil tiše jeho jméno a opatrně se jej pokusil obejmout. Nevěděl proč to dělá, nesnesl jeho slzy. Jakmile se ho však dotkl, chlapec zareagoval a hrubě od sebe jeho paži odstrčil. Dýchal opravdu rychle a vlhkýma očima se podíval na Sasukeho. Byla v nich bolest a zklamání, taky strach a stud. Jeho potřeba po zahalení a po osamění náhle nabrala nový rozměr, když se Uchiha pokusil sevřít ho v náručí znovu. Chlapec se opět bránil, tentokrát od sebe neodstrčil nejen jeho silné paže, ale i jeho tělo, když ho silně udeřil do hrudi. Možná se to mohlo zdát násilné, ale Sasuke viděl jenom kotě, malé a divoké, bázlivé lidského doteku. Nenechal se odradit a zkoušel to pořád znovu, nespěchal, věděl, že blonďáček podlehne.

"Ne!" Kňoural světlovlasý a rukama se před Uchihou bránil. Chvíli to vypadalo, že černovlasému vyškrábe oči. Nechtěl, aby se ho dotýkal i když uvnitř něj se praly dva rozdílné pocity. Jakoby i když mu to bylo příjemné odmítal přijmout fakt, že by ho mohl někdo jako Sasuke přitahovat. Že by to bylo vůbec možné. Nemohlo být, ne, to nemohla být pravda. Ale když cítil jeho kůži na své, když vnímal jeho rty, dokonce i ty kradmé pohledy při malování. Dávalo mu to smysl.

"Ne, Sasuke, ne!" Nebál se mu dokonce vrazit i pár lehkých facek, když k tomu dostal příležitost, avšak vnímal, že se jeho pohyby zpomalují, přestával mít sílu i vůli odolávat. Neměl nejmenší ponětí, co se to s ním děje a když si uvědomil, že tenhle boj nevyhraje, nakonec se nechal Uchihou obejmout. Plakal a nevěděl proč. Trhaně dýchal a pomalu přemísťoval své ruce na černovláskova záda. Přimkl si ho k sobě a skrápěl jeho nahé tělo slzami. Sasuke mu konejšivě opřel hlavu o své rameno a nechal ho ať ze sebe dostane tu přemíru emocí. Cítil, jak vzlyká a polyká vlastní slzy. Zajel mu rukou do blonďatých vlásků a políbil ho do nich.

"Sasuke… co se to….co se to děje. Co se stalo..? Dožadoval se Naruto vysvětlení vlastních emocí, které si sám odůvodnit nedokázal.

"To nic, bude to dobrý. Líbím se Ti, zamiloval ses." Řekl mu černovlásek, jakoby to bylo to nejběžnější v jeho životě. Sám nechápal, proč mu jdou slova z úst tak snadno, ale s Narutem v náručí se zdálo všechno snadné. Měl ho, držel ho, svou dokonalost, na kterou by ani všechny barvy světa nestačily. Vnímal city, plně prožíval co cítí a nebránil se tomu. Naruto zafňukal a zvedl hlavu.
"Zamiloval? Do Tebe? Lháři, já Tě přece nenávidím! Proč to děláš, Sasuke, co ode mě chceš, to ty jsi mě políbil, ne já Tebe. To tys mě sem zavedl a donutil se svléknout, Já jsem nic z toho…"

"Donutil? To teda ne. Jak to můžeš říct, Naruto. K ničemu z toho jsem Tě nepřinutil. Spodní prádlo sis dokonce svlékl dobrovolně. Krom toho, já nezapřel, že zamilovaný jsem." Přiznal se Uchiha a sklopil oči. Jeho tělo o tom jasně vědělo své a i když by si teď chlapce neměl problém přivlastnit, nikdy by si ho nedovolil zranit. Cítil, jak je Naruto najednou odtažitý a brání se, nechce tomu věřit. Sasuke to chápal, tak ho k sobě nepoutal, objímal jej dokud to šlo, a potom byl nucen z něj své paže stáhnout. Zamyšleně se díval do modrooké tváře s ještě mokrými cestičkami od slz.
"Musím už jít, Sasuke." Řekl Naruto klidně a bez ohledu na černovláskovo nesouhlasné vzdychnutí od něj vstal. Asi to tak bylo opravdu nejlepší. Nejspíš bude fér, když odejde a srovná si myšlenky v hlavě, popřípadě na to vše zapomene. Kéž by mohl zapomenout. Sáhl po boxerkách a bez obtíží si je natáhl. Musel v nich schovat svou probuzenou chloubu a to Sasuke viděl jen nerad. Věděl by, jak nejlépe s tím naložit, jenže nemohl. Jen tam tak seděl a smutně se díval, jak se Naruto obléká.
"Naruto? Vrátíš se ještě? Prosím." Zeptal se ho po chvíli, kdy blonďák právě zápasil s ponožkami. Oba se na sebe podívali, jakoby doufali, že tu správnou odpověď najdou u sebe. Sasuke měl strach z negativní odpovědi a i když by možná byla oprávněná, jistě by jej zranila nejvíce. Nebylo to jen kvůli obrazu a ani se to na něj nepokoušel svést. Jen chtěl Naruta zase vidět a to ne pouze při tréninku, jako člena týmu. Naruto se nadechl.

"Měj se Sasuke. Dobrou noc." Nejhorší na tom všem bylo, že to říkal upřímně. Patrně už neměl v úmyslu se vracet a černovláskovi nezbylo, než to pochopit. Sklonil hlavu a v kleku si přisedl na paty. Mrzelo ho, co provedl. Blonďáček už byl i v kalhotách, ale něco mu chybělo. S lítostí se podíval na Sasukeho klečícího na podlaze jako u Božího soudu a sklonil se k němu. Zašeptal.

"Nechám si u Tebe uschnout triko. Jestli mi ho nevrátíš, budu si pro něj muset přijít." Jakmile Sasuke překvapeně vzhlédl, zcela neočekávaně byl světlovláskem políben na rty. Rychle a jako stydlivá dívka se Naruto stáhl a odcházel pryč. Sasuke se zachvěl a pro vlastní potěchu se usmál. Konečně.

"Naruto? Sám Ti ho nikdy nevrátím." Ušklíbl se na něj, když se blonďáček ohlédl. Usmáli se na sebe a poté už chlapec zmizel za rohem. Po chvíli hlasitého ticha Uchihu z úvah a zvláštního potutelného výrazu probralo bouchnutí domovních dveří a on se jednoduše svalil na podlahu. Jakoby nic se začal smát, jasně a nahlas, upřímným smíchem šťastného člověka. Vlasy kolem hlavy měl rozhozené a nahé vulgární tělo roztažené po místnosti. Bylo mu to jedno. Naruto se vrátí, to jediné ho zajímalo.


Bohužel ono "vrátí" trvalo nekonečné dva týdny, kdy se jej Sasuke snažil marně oslovit, avšak Naruto jako naschvál vyhledával společnost buď Kakashiho, nebo té zpropadené Sakury, na kterou začal Uchiha nebezpečně žárlit. Naruto zkrátka nikdy nebyl sám a po tréninku vždy zmizel kdoví kam a pro Sasukeho bylo obtížné zajít k němu domů. To by bylo pod jeho důstojnost. A tak čekal a doufal, že se u něj jednoho dne blonďáček zastaví. Ale ten den nepřicházel, naopak Sasuke se uchyloval ke spaní v chlapcově triku. Připadal si tak, že je mu blíž a má ho jen na chvilku pro sebe. Ještě vonělo po světlovláskovi.

Zrovna se chystal ke spánku, prohlížel si tak jako každý večer rozdělané plátno a pokoušel se v něm najít něco nového, něco čeho si ještě nevšiml, ale nedokončenou malbu znal dokonale i po paměti. Ve volných kraťáskách a Narutově oranžovém triku si vlezl pod peřinu a natáhl se po vypínači lampičky.

"Crrr" Černovlásek ztuhl. Takhle pozdě? S pohledem na hodiny, které ukazovaly skoro čtvrt na dvanáct v noci se vyhrabal a povzdechl si. Jestli je to zase nějaká nečekaná mise a nebo jen hra dětí, měl chuť je všechny odmítnout, popřípadě srovnat do kulaté krychle. Pomalu a unaveně odcupital ke dveřím, sáhl po klice a otevřel.

"Ehm…. Sasuke? Proč…proč máš na sobě moje…"

"Naruto? Co tady…"

"Přišel jsem si pro něj!" Ukázal chlapec naštvaně na rozespalého Sasukeho a ten si uvědomil, že je oblečen do blonďákova trika. Začervenal se a odvrátil pohled. Ještě stále se nedokázal z toho překvapení probrat. Byl tam. Uzumaki Naruto před jeho dveřmi a dívá se na něj v jeho věcech na spaní. Sakra, to je špatná situace. Nevšiml si, že chlapec netrpělivě očekává, kdy bude vpuštěn dovnitř a také vysvětlení toho, proč je "jeho" triko přítomno na těle Uchihy Sasukeho. Nedostal ho.

"Jo, promiň, pojď dál. Dáš si něco?" Zdvořilost nikdy nebyla Sasukeho silnou stránkou a jakmile Naruto vešel a on ucítil tu známou vůni, kterou denně vnímal ze spacího svršku, měl chuť se na blonďáka vrhnout. Tahle vůně byla asi desetkrát intenzivnější a zatemňovala mu mysl. Když kolem něj procházel, dovolil si ho černovlasý sjet pohledem a i když byl chlapec zahalený, Sasukeho smyslným představám se vyhnout nedokázal. Ten zavřel dveře a cítil, jak se mu znatelně rozbušilo srdce.

"Nic.. nic si nedám díky. Omlouvám se, že vyrušuju tak pozdě. Vidím, že už jsi byl v posteli." Usmál se rozpačitě Naruto a rozhlédl se po pokoji tak, jakoby to tam nikdy neviděl. Všechno bylo na chlup stejné, nic se nezměnilo. Jen postel byla rozestlaná ledabyle od toho, jak se Sasu rychle odkryl. Zůstali stát vedle stojanu s malbou a dívali se sobě do očí i když chlapec často uhýbal. Chvilku bylo napjatí ticho, kdy emoce jenom jiskřily a srdce se rozechvívala. Sasuke pomalu a opatrně natáhl paži a zlehka chytil Naruta za ruku. Nechtěl na něj spěchat, jen mu tak vyjadřoval svoji radost nad tím, že jej znovu vidí u sebe. Světlovlasý se podíval na jejich sevření dlaní a rychleji dýchal. Nebránil se, přiznal si, že mu Uchihova blízkost chyběla. Vyhýbal se mu vědomě s úmyslem na jejich intimní chvíli zapomenout, ale čím víc se o to pokoušel, tím těžší to bylo. Když se mu nakonec Sasukeho tvář dostala až do snů a on se probudil s tím, že se musí co nejrychleji převléct, věděl, že tomu neunikne. Jeho první mokrý sen a byl u toho zrovna i ten černovlasý hajzlík. Ale že by se zamiloval, to si stále připustit odmítal.
"Chyběl´s mi, Naruto." Zašeptal Sasu a zesílil stisk. Pokusil se usmát, ale utápěl se v chlapcových, modří přeplněných očích. Pocítil naléhavou touhu po polibku, po doteku, po Narutovi.
"Ty… tys mi taky….chyběl, Sasuke." Špitl váhavě blonďák a očima míhal z podlahy na Uchihu a zpět. Rozpaky se mohl klidně rozplývat a vnímal, že kromě tváří se mu hrne krev i do jiných částí těla. S tímhle černovlasý už problém neměl, zvykl si, že se vzrušil už jen při pohledu nebo vzpomínce na světlovlasého chlapce. I na jeho kraťáskách to bylo znát a Naruto by lhal, tvrdit, že si toho nevšiml. Slovy povzbuzený Uchiha k němu udělal krátký krok tak, že se dotýkaly nejen bříšky, ale i rozkroky. Vnímal, jak po tomhle pohybu Naruto rychle roste a tvrdne. Podpořilo ho to v dalším konání. Tentokrát se mu chlapec poddal, když se natáhl pro polibek.

"Naruto.. já Tě… chci." Nebylo to jen významem těch slov, ale i tím svůdným tónem, kterému blonďáček neodolal.Takový chtíč a touhu,co z černovláska jen čišela, nikdy nezažil. Nechal své rty maličko pootevřené, když vnímal, jak je Sasuke opatrně znovu poznává. Byl jemný a pomalý. Jazykem mu je krátce olízl, než políbil horní i spodní ret zvlášť a do spodního se něžně zakousl. Naruto zavřel oči, nepřebíral iniciativu, nejspíš by to asi neuměl, jen se nechal laskat a stále jakoby váhal v tom, co se děje. Jeho dech se zkracoval a stával se trhaným, když Sasuke zlehka vklouzl jazykem do jeho úst a prohloubil polibek. Chlapec vnímal, jak si Uchiha položil jeho ruku, za níž ho prve vzal na zadeček a doufal, že Naruta trochu povzbudí. Ten i když se mu to zprvu příčilo, mírně stiskl a nevědomě si tak vyžádal černovláskův sten. Překvapilo ho to a ještě více vzrušilo. Bylo tak snadné se Uchihy dotýkat. Sasuke už to pnutí v penisu nemohl vydržet, potřeboval se uvolnit. Obě své dlaně přemístil na blonďákovi půlky náhle hrubě si ho natiskl na svůj rozkrok. Chlapci naráz zasténaly, bylo to tak prožité, vlna zrušení střídala další. Chlapec Uchihu objal kolem krku a rychle dýchal s hlavou položenou na jeho rameni netušil, co se stane. V hlavě měl prázdno a zároveň jenom Sasukeho, který chvíli setrval v klidu a rozdýchával svou tvrdost násilně natisknutou na Narutovu chloubu. Dělila je jen látka jejich oblečení. Musel. Aniž by nad tím nějak rozmýšlel, tak zlehka začal pohybovat pánví proti tělu druhého. Stahoval hýžďové svaly a opakovaně dráždil jeho mužství. Naruto se proti každému pohybu vybídl, nevěděl proč to dělá,bylo to nesmírně příjemné. Zatínal nehty do Uchihových zad a sténal mu tiše do ucha jeho jméno. Věděl, že to dlouho nevydrží.
"Sasuke, Sasuke, ne." Černovláskovy pohyby se zrychlovaly a jeho dech ukvapoval. Fakt, že věděl, že Naruto už je tak napjatý, že se každou chvíli udělá ho nutil nepřestávat a tiskl jeho zadeček svými dlaněmi. Blonďáček začal kňučet a sevřel Sasukeho pevněji. Nohy ho přestávaly poslouchat. Ještě štěstí, že si ho Uchiha přidržoval.

"Ššš, to bude dobrý, vydrž Naruto. Už budeš, viď." Zeptal se ho tiše, když chlapcovo kňourání i vzdechy nabírali na intenzitě.

"Hmm." Stačil mezi rychlými výdechy procedit světlovlasý a tušil, co se stane, když Uchiha najednou sjel z jeho zadečku, který stále svíral jednou rukou, tou druhou do jeho rozkroku. Hbitě se dostal do jeho kalhot i pod spodní prádlo a sevřel jeho penis v dlani. Nepřestával se stále pohybovat, i jemu samému to činilo potěšení a vnímal teď tu tvrdou pulzující horkost ve své ruce. Pevně ho obemknul prsty a za pomoci druhé ruky mu kalhoty trochu stáhnul, aby mohl jeho chloubu vytáhnout a on si tak nepotřísnil prádlo. Narutův úd byl už tak vzrušený, že když Sasuke palcem kroužil kolem nicotného otvůrku na jeho špičce, poznal, že je vlhký. Stačila už jen chvilička. Byl tak rozpálený. Silně ho tedy stiskl po celé délce a rychle rukou pohyboval. Blonďákovo kňučení přešlo v nesouvislý a dechem přerušovaný výkřik, kdy vyvrcholil do Uchihovi dlaně, ale i na své triko na něm. Černovlásek jen vnímal, jak to v chlapcově penisu ještě několikrát zacukalo, potom už se musel věnovat pouze tomu, jak mu Naruto pod rukama vláční a není schopný udržet se na nohou. Čert vezmi bílou šťávičku na jeho ruce, musel ho podepřít. Když slyšel, jak se světlovlásek dostává do extáze, bylo to pro něj to nejkrásnější, co kdy zažil a ignoroval, že má nehty zaryté hluboko v kůži. I on zoufale potřeboval ven z látky prádla.
"Sasuke, Sasuke!" Vzdychal ještě blonďák, když byl Uchihou zlehka položen na postel a ten jej začal opatrně svlékat. Nechal se, nevnímal, bylo to příliš vyčerpávající. Měl v úmyslu nejprve vysvléct Naruta, ale nevydržel se tísnit v kraťasech. Vylezl si za nim do postele a stáhnul si je. Jeho tyčící se mužství vystřelilo ven z pod látky a jemně mu plesko o bříško. Uvolnění bylo tak slastné. Nebyl k sobě jemný, rychle po penisu přejel rukou a opět jeho blízkost opustil. Ještě si přes hlavu přetáhl Narutovo, spermatem ušpiněné triko a byl už docela nahý. Oblečení odhodil ledabyle do kouta a musel se ušklíbnout při pohledu na chlapcův už ukojený úd, neslušně vyčnívající z polostažených nohavic. Chlapec mu práci usnadnil, když se začal soukat ze svého svršku. Sasuke se sklonil, políbil jej na bříško a postupně, jak se blonďáček odhaloval, dostal se až k světle hnědým špuntíkům, které mu zdobily hruď. Teď měl možnost poznat jejich citlivost, když se jim věnoval jazykem a laskavě je cucal. Naruto se na matraci kroutil a znovu vzdychal. Bradavky měl opravdu velice citlivé a téměř ihned reagovaly na Uchihovi podněty. Ač chtěl, nedovolil si je ani něžně kousnout, blonďáčka by to mohlo zabolet. Ten sotva postřehl, že mu Sasukeho nenechavé ruce stahují kalhoty i se spodním prádlem a než se nadál, byl surově obnažený, jako hrubě tesaný mramor. Jejich rychlý dech se smísil, když se znovu oddali polibkům, tentokrát naléhavějším a vášnivějším. Naruto věděl, že už nemůže zpět, už bylo pozdě, Sasuke ho udělal a jak tušil, bude chtít provést po druhé. Vnímal, jak se mu černovlásek vklínil kolenem mezi stehna a nutí jej roztáhnout nohy. Znejistěl a vyděšeně otevřel oči. To na něj bylo příliš, Uchiha to vycítil a pohlédl na něj.

"Copak se děje? Pověz mi to." Usmál se na něj vlídně, čímž ho ujišťoval, že nemusí mít strach. Ale blonďák ho měl, bál se toho co přijde. Nikdy s nikým nebyl a natož s chlapcem. Začervenal se, když měl říct, co ho trápí. Byl nervózní.

"Sasuke, já jsem… ještě jsem nikdy s nikým…no, takhle nebyl. Nevím, jak se to…dělá s…"

"S klukem?" Doplnil ho Uchiha a zlehka jej pohladil po rameni. "Já taky ne, ale…určitě na to přijdeme, viď. Věř mi." Mluvil Teď naprosto vážně, bez úsměvu, který by prozrazoval lehkovážnost situace. Podíval se chlapci do očí a bez ujištění nebo odpovědi se začal prsty jedné ruky věnovat jeho bradavce. Přejížděl po ní palcem, dráždil ji, jen zlehka, nechtěl spěchat a čekal, kdy jej Naruto zastaví. Tomu se zrychlil den, když vnímal, jak se bradavka nestydatě podvoluje jeho doteku pro svou citlivost vyžaduje víc. Blonďáček, ač měl pochybnosti, chtěl Uchihovi věřit, že mu nemá v úmyslu ublížit a pomalu povoloval svaly na stehnech, kterými mu zabraňoval se přiblížit. Znovu se pokořeně uvelebil do přikrývek a užíval si černovláskovu pozornost. I jeho druhá světlounce hnědá ozdůbka na hrudi dlouho neprotestovala, když se o ni začal zajímat Sasukeho jazyk a zlehka ji olizoval. Kdyby jen tušil, proč to Naruto udělal, ale když cítil, jak se proti němu vulgárně vybídla chlapcova pánev a natiskla se svým obnaženým rozkrokem na ten jeho, stále neukojený. Sasukem zmítalo vzrušení, které už nedokázal kontrolovat. Skoro až kňučel v touze po uvolnění toho napjetí v penisu. Jemně přejel hřbetem ruky a prsty po Narutově hrudi, přes bříško, kolem jeho rozkroku až na ten svůj, který mu pulsoval v dlani a černovlásek věděl, že by stačilo už jen pár rychlých pohybů a skončil by to, ale nemohl. Ne, dokud nebyl v Narutovi.

Opatrně se k němu vytáhl, přičemž jednu svou paži stále nechával v dolní polovině těla. Blonďáček měl zavřené oči, tak ani netušil, že se jej jeho milenec snaží políbit do té doby, než uctil jeho rty na svých. Chtivě se do nich vpil a nechal Sasukeho vést, absolutně netušil, co bude následovat.

"Jinak to nepůjde, prosím, vydrž." Zašeptal mu mezi polibky Uchiha a dříve, než mohl Naruto nechápavě otevřít oči, ucítil tlak na svém konečníku. Dostával s do něj prstem.

"Ne, Sasuke, co to…. to bolí, přestaň." Chtěl se z jeho nepříjemného dosahu vykroutit, jakoby se právě probudil ze snu a zjišťoval ohavnost tohoto činu, jenže druhý mu to odmítal dovolit a stále si přivlastňoval jeho rty a prstem se do něj tlačil, cítil, jak chlapec stahuje zadeček a vrtí sebou. Přestal tedy.

"Zkus se uvolnit, Naruto. Dej mi šanci, vím, že to bolí, ale to proto, že se bráníš. Přijmi mě, prosím. Neublížím Ti, slibuju." Sasuke ho musel ujišťovat, ne, že by si ho nedokázal prostě vzít, sílu na to nepochybně měl a možná by ho právě vzrušoval křik a násilí, ale neměl potřebu způsobovat bolest jemu, ani sobě, neb proniknout do chlapce bylo něco úplně jiného, než do dívky. Bez přípravy by se do něj nedostal, to dobře věděl, na nezkušeného si rád hrál a i když se stejným pohlavím to ještě neprožíval, nebyl v tomto směru neznalý. Naruto měl stále ještě zoufale vyděšený pohled a cítil v sobě první článek Sasukeho prstíku.

"Ale já….tam?" Neformuloval svá slova nijak obratně, mysl mu zatemňovalo vzrušení, společně s děsem. Uchihovi bylo jasné, že chlapcova naivita jistě neznala hranic, přesto se pokusil jednat s ním co nejopatrněji, jakoby měl v rukou panenku, křehkou a snadno poškoditelnou, avšak pro svou krásu hodnou nečistého hříchu. Mírně se usmál a pohnul prstem dál do blonďákova těla, přičemž se mu stále díval do očí. Kdykoliv dal Naruto mimickým svalstvem najevo bolest, na chvíli přestal a omluvně jej políbil.

"Jen vydrž." Zašeptal mu smyslně do ouška, moc dobře věděl, co říká, ačkoli blonďák netušil, kam těmito slovy míří. V odpověď musel ale náhle zavzdychat, když jím zcela neočekávaně zazmítalo něco co ještě do té doby nepocítil, nekontrolovatelný pocit vzrušení, který mu oběť vháněl krev do rozkroku a probouzel jej. Černovlásek věděl, že našel bod, který tohle všechno umožňoval. Bříškem ukazováčku dráždil jeho prostatu a potěšeně poslouchal, jak Naruto sténá jeho jméno. Brzy se v opojení odvážil přidal i druhý prst, stejně zkušený, jako on sám, když našel taktéž to místo, které potřeboval.

"Sasuke, Sasuke…prosím.."
"Ššš, teď už to budu já, řekni, kdyby to bolelo. Uvolni se." Přikázal mu černovlasý, který doufal, že tato příprava bude stačit, aby ho v sobě blonďák na první příraz snesl. Ještě, než si ho měl v úmyslu vzít, znovu spojil jejich rty v naléhavém a prudkém polibku, kde i přes mírné protesty plenil chlapcova ústa svým jazykem. Vášeň měl v povaze a chtěl mu ji dokázat i fyzicky. Naruto ani neměl čas se nadechnout, když se do něj Sasuke divoce vstoupil a jakoby ignoroval jeho bolestné kňučení, přirazil až do hlouby jeho útrob. Kam se poděla veškerá ohleduplnost s kterou na ně promlouval? Uchiha se v dalších a dalších polibcích neodvažoval otevřít oči, i když věděl, že ty Narutovi slzí. To byla nevyřčená jistota. Musel to tak udělat i když tím byl chlapec nepochybně zklamán, ale pomalé a klidně podmaňovaní si toho drobného tělíčka, které poprvé ochutnává nádheru i hrubost milování, by to bylo daleko trýznivější. Uchiha nepochyboval, že by Naruto vše ukončil dřív, než by to vůbec začalo, proto do něj vnikl tak násilně a setrval chvíli i když ten pocit, jak se kolem jeho penisu blonďák svírá a vnímání jeho úzkosti jej nutilo přirážet ihned až bestiální rychlostí. Nemohl.

"Je to dobré?" Zeptal se ho, jakmile ukončil polibek a pohlédl do jasu modrých očí, které právě zneužíval. Slzy se v jasně vlhkých cestičkách snášely dolů. Neočekával, že to bude až tak intenzivní. Narutův výraz byl náhle tak nevinný a andělsky nezkažený, že se Uchiha lekl, jestli je všechno tohle správné. Neměl v úmyslu ubližovat. Přinejmenším ne více, než bylo nutné. Jednou rukou se probíral jeho světlými vlásky, zatímco tou druhou se opíral o matraci, aby na něm neležel celou vahou. Blonďáčkův zrychlený dech stále ještě působil vylekaně, ale zdálo se, že si zvyká.
"Zvládl bych to i pomalu." Popotáhl a odvrátil pohled.

"Nezvládl." Uchihův hlas byl náhle chladný, ale ihned roztál, když se na světlovláska zlehka usmál a pomalu z něho vycházel, aby ho za okamžik opět mohl naplnit svým vzrušením. Začal dlouhým i táhlými pohyby, kdy z něj málem vyklouzával celý a díval se, jak na to chlapec reaguje. Překvapivě byl potěšen, až na občasné bolestné škleby se Narutova tvář zdála uvolněná a též se mu dívala do obličeje. Jakoby chtěl, aby se černovláskovi pohyby zintensivněly a zrychlili, obtočil nohy kolem jeho boků a při každém přírazu se mu zadečkem vybídl, což Sasukeho povzbudilo. Až najednou si všiml, že má Naruto své ruce v rozkroku a v tempu přírazů si hněte svůj úd. Usmál se, ale byl to zvrhlý úsměv, zdaleka ne tak čistý, jako chlapec pod ním. Zrychlil tedy a jeho dech s ním, když vnímal, že to dlouho v tomto rytmu nevydrží. Díval se do blonďáčkova klína, jak se zlehka probírá světloučkým chmýřím a v kontrastu na to si velice kvapně dělá dobře. Ještě více ho to vzrušovalo. Jeho penis v chlapcově těle nebezpečně tvrdnul, což mohlo znamenat jediné.

"Dělej, už budu….. Naruto." Teď byl až přehnaně brutální, když si bral tělo pod sebou, už nemohl zastavit, vycházel z něj už jen zpola a přírazy byly o to razantnější, jakoby měl potřebu stále dobývat a dostával se pořád dál do chlapcova těla, až ta hloubka blonďáčka zabolela, ale přidal v laskaní svého mužství i v hlasitosti svých stenů. Začínalo se to podobat naléhavým výkřikům dívky, oči doširoka otevřené, hledící kamsi do světle modrých nebes postele. Také cítil, že nemá daleko ke konci.

"Naruto, Naruto, Narutoo!!" Byl to možná ten nejprudší a nejhlubší příraz, s kterým do chlapce Sasuke vyvrcholil, avšak ten věděl, že byl zcela určitě nejkrásnější, neb i jemu zajistil fantasticky uchvacující orgasmus, při němž si se výkřiku černovláskova jména potřísnil bříško svým spermatem. Pomalu to v sobě nechávali doznít, stálo to za to. Uchiha měl ještě sílu držet se na rukou a naklonil s nad blonďáčka, aby jej zlehka políbil na čelo. Nevyšel z něho a lehl si na něj, podepírajíc se v loktech. Nezajímalo ho, že se na něj pro bílou tekutinu na jeho těle přilepí. Pohledem studoval veškerenstvo nádhery vyčerpaného chlapce a jeho těžkého dechu. Položil si hlavu na jeho hruď a zaposlouchal se do úderů. Chtěl něco říct, cokoliv, jen netušil co by to mělo být. Naruto ho z ticha vysvobodil.

"Seš příšernej lhář, Uchiho Sasuke." Podotkl najednou výsměšně blonďák a bylo znát, že to myslí spíše rozverně, než s vážným tónem. Stále se mu neupokojil dech a cítil v sobě přítomnost Sasukeho ochabující chlouby.

"Pročpak?" Nepodíval se na něj a užíval si jeho teplo.

"Říkal jsi, že na to přijdeme, jak se to dělá, lháři, vůbec jsi mě nepotřeboval." Zasmál teď už hlasitě Naruto a Sasuke se k němu okamžitě připojil a podíval se mu do obličeje. Naruto byl šťastný, čišela z něj skutečná radost. Smáli se a navzájem se hladili po tělech, jako podkování a vděk za všechnu tu péči o druhého.

"Miluju na Tobě tu Tvou naivitu." Řekl nakonec a chtěl z něj vyjít, aby si mohl lehnout vedle, ale Naruto ho náhle zastavil a rukou jej donutil na něj pohlédnout.

"Miluješ?" Pronesl nechápavě a jemně mu cukaly koutky. "Pověz mi Sasuke, je ještě něco jiného, než moje prostoduchost, co na mě miluješ?" Uchihu tahle otázka zprvu zarazila a netušil, co si má o její podstatě myslet. Copak Naruto stál skutečně o jeho city? Co chtěl slyšet? Nejspíš pravdu, Sasuke sklopil oči a dělal že urputně přemýšlí o dalších chlapcových kvalitách. Dlouho se neměl k odpovědí. Příjemná hra, kdy chlapce škádlil.

"Hej…" Zasmál se Naruto a oba se opět dali do zvonivého smíchu. Blonďáček měl v úmyslu černovláska šťouchnout a ten se mu snažil kvapně uhnout, jen si neuvědomil, že je ještě stále v Narutovi a prudce sebou trhl.

"Sss, au." Sykl bolestně, když si všiml, že je k němu stále připoután. Naruto se zarazil a pohlédl dolů, Sasuke z něj opatrně vyklouzával.

"Jen pomalu…" Upozornil ho světlovlásek starostlivě a díval se, jak z něho Uchihovo mužství mizí. Teď poprvé viděl, jak vypadá takové spojení dvou chlapců a když už byli zcela oddělení a každý jen se svým vlastním tělem, černovlásek si přilehl k Narutovi, políbil jej něžně na rameno a objal jej jednou paží, aby se mu stulil v náručí. Ten poslechl a byl za tuto pozornost opravdu vděčný, stejně jako za slova, která následovala i když by si nikdy nemyslel, že je uslyší právě z úst někoho, jako byl Uchiha.

"Miluju Tě, Naruto. Chci být s Tebou." Zašeptal mu do ucha a zlehka cuchal jeho jemné světlé vlasy. Pro chlapce nemohla být krásnější chvíle, než tato, usmál se a natáhl se pro přikrývku, kterou je oba následně zahalil. Zprvu se bál, že bude jen Sasukeho trofej, jen hračka, s níž si pohraje a stejně náhle jako si jí všiml, ji i odhodí. Ale tahle slova prozrazovala něco jiného i když nemohl říct, zda jsou opravdu tak upřímná, jak se tváří.

"To znamená, že… se mnou, chceš chodit?" Blonďák potřeboval mít jistotu, jak to druhý myslí, nerad by, kdyby šlo jinak jenom o sex, protože i uvědomoval, že i on k němu začíná cítit lásku. Kdyby se měli scházet jenom v posteli, nesnesl by to, i když by měl dělat modela jeho obrazu. Sasuke mu nadzvedl bradu a podíval se na něj zpříma.

"Přesně to, to znamená. Chci s Tebou dělat cokoliv budeš chtít." Neviděl v chlapcově tváři odezvu. "Zklamaný?" Zeptal se nevěřícně. Bál se, že na něco takového nebude světlovlásek připravený a odmítne ho, což by samozřejmě musel pochopit. Naruto se ale začal smát a spěšně Uchihu silně objal. Chtěl ho mít u sebe, lepší už to být nemohlo, tohle byl nejspíš sen, pomyslel si chlapec a dodal.

"Miluju Tě, zatracenej Uchiho."
Potom si dlouho do rána povídali, nikam nespěchali, každý měl dost času, který chtěl věnovat tomu druhému. Měli pocit, že si nikdy dřív tak dobře nerozuměli se a navzájem se poznávali tak, jak jen může člověk člověka poznávat.
O dva měsíce později dokončil Sasuke svůj obraz a přestože už visel nad jeho postelí, komentoval Narutovi časté příchody stále stejnou otázkou.

"Nesvlékneš se?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikol Nikol | 16. listopadu 2013 v 20:26 | Reagovat

Buď jsi autor tohohle blogu http://krvavimotyli.nolimit.cz/rubriky/naruto-povidky/nesvleknes-se nebo si jenom zloděj co krade povídky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama