Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Rodinná poradna 1.část

14. prosince 2011 v 11:21 | Kakashi-Sama |  Povídky yaoi...
Takže další je…" muž se zahledí do seznamu jmen. "Kde to mám? Takový dvě divný jména. Ani tady, Sasuke Uchiha a Itachi Uchiha!"
Dveře se jak na povel rozrazí a dovnitř napochodují nejdřív jeden a chvíli na to druhá v závěsu s mladou dívkou.
První Uchiha, kterého poradce odhadne na staršího bratra, tedy Itachiho, se elegantně posadí do křesla u stolu, nohu přes nohu a očima probodne staršího muže, sedící za stolem.
Druhý, mladší Uchiha, se posadí do křesla na druhém konci místnosti. Dívka, která přišla s ním přišla se posadila do posledního křesla, které dělilo vzdálenost mezi bratři na půl.
"Takže vás vítám," začal poradce a už teď si v hlavě vytáčel číslo svého cvokaře.
"Zkrať to, dědo," řekl Itachi a jeho oči na chvíli změnili barvu na temně rudou.
"Jistě, takže," začala a nervózně si povolil kravatu. "Tak, jaký máte problém?"
"Tady bratr," začal Sasuke a probodl pohledem Itachiho. "vyvraždil klan."
"Aha, no to tu máme pořád," pokusil se o vtip, ale Itachi si ho změřil pohledem a říkal si, co je to za senilního dědka?!
"Teď mi vyjádřete vaše pocity?" pokračoval poradce podle stanovených pravidel.
"Víte," začal Itachi a tvrdé rysy změkly "Já na bratra vždycky žárlil. Už jako malý na něj letěly ženský a já dostal pusu jen od naší kuchařky."
Dívka, která se představila jako Sasukeho žena, jen souhlasně kývne.
"Ano, Sasuke byl opravdu roztomilý, jako malý," souhlasí. "A nezapírej," dodá křikem, když se Sasuke chystá na protesty.
"To neznamená, že jsi musel všechny zabít, Itachi-kun," přenese svoje protesty na Itachiho.
"Když oni ti chtěli koupit k vánocům to červené kolo, co jsem chtěl já," brání se.
"A co je mi do kola? Měl sis ho vzít, myslíš, že já něco takovýho potřeboval?"
"Slintal jsi, když jsi ho viděl ve výloze. Já dostal je zlatou rybku, a ta stejně chcípla," nedal se Itachi.
"Měl jsi být oblíbenější, nemůžu za to, že jsem oblíbený víc než ty."
"Umřel mi parťák, co je oproti tomu nějakej klan. Jen počkej za dvacet let, budeš mít, co dělat s vráskami," oplatil mu Itachi.
"Cos to řekl, ty zmetku?" zavrčí Sasuke.
"Jedna rybka vyrovnaná stovkami lidí, férovej kšeft," stojí si za svým Itachi. Poradce se nervózně zavrtí na židli. Nerad by, aby se mu tu zbytek Uchiha klanu porval a on musel volat pohřební službu.+
"Já ti dám férovej… nedivím se, že jsi tak neoblíbený."
"Tos ještě neviděl, jak ně mě házejí očkem, tebe balí jen ta růžová hlava," prosazuje si Itachi svou.
"O tý růžový hlavě mi vůbec neříkejte," řekne Sasukeho žena s mírným tónem zlosti. Nikdo by se nedivil, kdyby pod slušivým sakem skrývala černé tričko s nápisem Smrt Sakuře!
"Ha, to by ses ještě divil...Narozdíl od tebe, já jsem ženatý, ze mě by měla rodina radost, zatímco ty? Ha!"
"Jedna? Mám celej katalog, na každej den jednu," chlubí se Itachi.
"Jen ty pocity nepotlačujte, klidně se i vyplakejte," snaží se je popohnat poradce. Furt lepší senilní Uchiha než mrtvý Uchiha.
"Děláte si srandu?" otočí se Sasuke na poradce. "Tady ten idiot vyvraždil klan, jen kvůli rybě!"
"No… každý dělá chyby," bránil se poradce.
"Byla zlatá a měla splnit tři přání! Hovno splnila, chcípla protože se na ni furt dívala a ona to psychicky neunesla,"řekl Itachi a vyčítavě se na něj podíval.
"Kdože se na ni díval?" pronese se smíchem.
"Furt ses tak mlsně olizoval, nedělej. Já vím, že sis na internetu našel recept na sushi!"
"Našel, ale ne pro tu tvoji ubohou rybu, sáhl si na ni, tu bych do pusy nedal..."
"Proto jsem tě pak načapal s hlavou u záchodu, jak ti z huby čouhá její ocas. byla to moje kamarádka," rozpláče se Itachi.
"Kamarádka? Tyrane, ušetřil jsem jí trápení, choval jsi ji ve sklince od džusu, sadisto!" usadí ho Sasuke.
"Byl to pomerančovej džus, šel jí k barvě šupin. A ty máš co říkat, nacpal sis vajíčko pod polštář a myslel sis, že se ti z něj něco vylíhne."
,,To mi byly čtyři roky, hlupáku, a tobě?! Jsi magor a ani o tom pořádně nevíš...Vlastně je mi tě docela líto...Čím že to trpíš? Schyzofrenií, nebo jen normální blbostí á la Itachi Uchiha?"
"To se nám to vývyjí," řekne zamyšleně poradce a zuřivě píše poznámky.
"Ty máš, co říkat nymfomane!" řekne Itachi.
"Odvolej to, nebo si půjdeš zaplavat za tou svou šupinatou kamarádkou!" zuří Sasuke.
"Zkus si to a půjdeš si trhat kytky na vlastní hrob," vyhrožuje Itachi.
"A k tomu ještě kleptoman, máš na to papíry nezapírej, našel jsem je v šuplíku," dodá významně, jako by objevil Atlantidu.
"Ty byly otce, schoval si je u mě," brání se Sasuke.
"Proto na nich bylo tvoje jméno?!"
"Aha, takže ty jsi ještě ke všemu i slepej! Bylo tam k Fugaku Uchiha!!!"
"Zopakuj si první třídu, to byl podpis, že přebírá všechnu odpovědnost způsobenou tvými výstřelky, bratříčku. dokonce jsi matce šlohl vařečku!"
,Tohle už se začíná podobat žalování předškoláků, pomyslí si poradce.
"No a? Pořád lepší, než kdybych používal místo polštáře záchodovou mísu, jako jsi to dělával ty, když ti matka neuvařila oblíbené jídlo..."
"Furt lepší než, když ses ty utíral po sprše toeletním papírem místo ručníku, šetři stromy ty blbče! A to ses chtěl dat k Greenpeace!"
"Hele a už jsi svý manželce prozradil tu tvoji nehodu z dětství?" dodá vzápětí a zlověstně se ušklíbne.
"Jakou nehodu, Itachi-kun?" zpozorní Sasukeho žena.
"Já se k nim nechtěl dát, tebe i mě tam chtěl strčit otec, ty o tom jen nevíš!"
"Počkej, neuhýbej od tématu, co se stalo, Itachi-kun?" řekne zvědavě.
"No, když mu bylo pět," zavzpomíná.
"Drž hubu, ten recept na sushi pořád mám," snaží se z toho vybruslit Sasuke.
"Ne, nech ho mluvit," uklidňuje ho jeho žena. Hoří v ní zvědavost, co si její manžílek, tak chrání.
"No tak si hrál na červenou Karkulku… hele nevyrušuj!"
"Ano?"
"Našeho psa donutil hrát vlka. Sadista týral zvířata, i moji rybku," znovu se rozpláče při vzpomínce na bolestnou minulost. (co má pak říkat chudák Sasuke)
"Klid, jen pokračujte," přidá se poradce, kterého to začalo zajímat.
"Nevěřte mu, to on je sadista, o si to všechno jenom vymýšlí!" řekne zoufale.
"No a chtěl, aby ho náš pes zavezl k babičce, tu měla hrát lípa u nás na zahradě. Sedl si na něj jako na koníčka a, vždycky si přál poníka, ale měl smůlu. Haha, to já ho dostal, ale matka z něj udělala salám. No tak pokračujem..."
"Zdá se, že sadistický sklony máte v rodině," podotkl poradce.
"Dal si dokonce červenej klobouček, kterej ukradl matce z skříně… no jo dědičnost, já jsem po tatínkovi, ten neublížil ani mouše, byl hodnej," usměje se nevinně Itachi.
"Aha, a proto jsi je všechny vyvraždil," odfrkl si Sasuke.
"No, takže, ten kleptoman… hele zabil jsi mi rybku!" nezapomene připomenout.
"Jsou to jen kecy, trvá ti to vždycky tak dlouho, než si něco vymyslíš?" snaží se odvést pozornost Sasuke.
"K věci, Itachi-kun," připomene Sasukeho žena, která už hoří nedočkavostí.
"No, ten parchant mi ukradl bič, co jsem měl z westernovýho městečka… Jsem jen podrobnej!"
"Dobře, ale nemáme na to celý den, ano?" přidá se poradce.
"každopádně no našeho psa hodně nasral a ten mu pak ukousl... no však víte, takovou tu malou věc, tam dole mezi nohama. Tehdy to byla taková sirka."
"TY IDIOTE CO SI TO DOVOLUJEŠ!" vykřikne Sasuke a začíná rudnout studem.
"Pak zhebl, kvůli tobě samo," dodá.
"Pokr-pokračuj," dusí se smíchy Sasukeho žena.
"Matka, aby nepřišel o pověst sukničkáře, mu tam přišila umělého," usměje se Itachi. Teď vybuchne smíchy i poradce a přidá se tak už k dost velkému smíchu Sasukeho partnerky.
"Proto je furt jak špendlík," dodal ještě.
"Dokonce si to tam dole vyspával ponožkami," neopomene dodat Itachi.
"To není pravda, jen na mě pořád žárlíš, dost se to na tobě podepsalo, co?!" snaží se nějak ulehčit tuhle trapárnu, ale je rudý, jako rak.
"Já mám aspoň ty ženský čím ohromit, ty a tvůj kus PVC," řekne posměšně Itachi. Ví, že vyhrál. Sasuke se na něj zamračí v pokuse udržet si aspoň trochu hrdosti.
"Hele, moc nečum, v pěti sis vytrhal všechny řasy, protože sis je omylem natřel řasenkou a slepili se ti."
"Teda, Itachi," zavrtí hlavou Sasukeho žena, ale pořád v sobě dusí smích.
"Hele jsem v tom nevinně, to on dělal z našeho psa mustanga."
"To ještě nevíš všechno, že v šesti si myslel, že je gay a oblíkal se do růžový," dodal s úšklebkem Itachi.
"Cože? Fakt? JŮ, TO JE ROZTOMILÝ! Až na tu růžovou... Sasuke?" obrátí se na manžela.
"Idiote, nevěděl, jsem, že máš takovou fantazii," zavrčí Sasuke, ale ví, že je vše ztracené. Život se mu zhroutil, všechny ty tajnosti jsou teď veřejná záležitost.
"Uklidni se, Sasuke, je to docela zajímavé…," uzná Sasukeho žena.
"To sis měla přečíst jeho deníček. Kreslil si tam srdíčka."
"
Hele, co kdyby jste se vy dva usmířili? Já bych Itachimu koupila rybku a..."
"Kašlu na rybku, chcu to kolo a pak bysme se třeba mohli usmířit. Koupím mu barbínky v podobě celýho klanu."
"Nechci barbínky, chci maminku! A tatínka!" natahuje Sasuke. Když už ztratil hrdost, tasí svou druhou zbraň, roztomilý, nevinný Sasuke.
"Máš smůlu, víš jak si oddechly, ještě v čtyřech ti vyměňovali plíny," usadí ho.
"
Tak já koupím Itachi-kun kolo a vy se usmíříte, jo?"
"Jo, ale musí být červený," souhlasí Itachi.
"Dobře, červený..."
"A musí tam být ve předu košík, abych měl kam dát Sasukeho hlavu až ho přejedu," zasmál se Itachi.
"Tohle si odpusť, Itachi-kun, nebo tě naporcuju osobně."
"Hele, když už jsme u toho, když si krájel zeleninu, ufikl si prst a kdo mu to tam pak našíval? Samozřejmě, že naše maminka."
"Vidíš, teď jsi ho fakt rozbrečel...To se ještě nikomu nepodařilo, v poslední době..." řekne s obdivem a snaží se manžela ukonejšit.
"Chci fotku, Akatsuki už se dlouho nepobavili," řekne Itachi.
"Zapomeň na to, Itachi-kun! S Akatsuki si to klidně vyřídím, ještě pořád je Sasuke můj manžel, takže na tohle hodně rychle zapomeň," napomene ho.
"Myslím, že se potřebuje uklidnit..." dodá a podívá se na promočené sáčko.
"Tak sorry Sasuke, koupím ti slona," řekne ledabyle Itachi.
"N-nechci sl-slona…" vykoktá Sasuke.
"A co bys chtěl? Na zadek? A jestli řekneš maminku, fakt i vykopu jejich kostru," pohrozí.
"Itachi-kun," řekne varovně Sasukeho manželka. Sasuke propukne v ještě větší pláč.
"Tys tomu dal, seš nemožnej. A tohle má být rodinná porada, ach jo…"
"Jde o to se vybrečet ne, víš jak já jsem brečel, když jsi hodlal utéct k Orochimarovi, dal jsi přednost jemu."
"Ty jsi brečel? Jemu před kým? Před tebou?" pípne Sasuke. Jeho žena si všímá, že přestává brečet a povzbuzuje Itachiho, aby pokračoval dál.
"Dokonce jsem ti zařídil pokoj i s rybkou," dodá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama