Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Schovávaná na půdě

14. prosince 2011 v 11:51 | Kakashi-Sama |  Povídky yaoi...
Málokdy se Naruto těšil do školy. Byl zázrak pokud se vykopal z postele, no... respektive ho z ní kopal otec. Každé ráno od pondělí do pátku. Osobní budík Naruta Uzumaki. Nicméně dnes to bylo akutní. Měli psát test z literatury a Naruto věděl jen, že se jistý pán oběsil na stromě. Zřejmě to byl spisovatel, co ale vytvořil už Naruto nevěděl. Marně se to snažil dohnat po cestě do školy. Když to ale podělá, propadne a nepustí ho k maturitě. Za to ho otec přinejmenším zabije.
Zavřel sešit a s chladnou hlavou si procházel svoje možnosti. Test psát nemohl, vyletěl by jen by to svištělo. Doma byl otec, náhlá nevolnost by mu neprošla. Potulovat se po městě taky nemohl, v takovém zapadákově jste každého potkali minimálně dvakrát. Jeden student či žák a měl by po srandě. Do školy tedy jít musel, ale psát test odmítal. Musel se tedy někde dočasně schovat. Test mají psát druhou hodinu, může se zatím schovat na půdě. Nebude to koneckonců poprvé. Klíče má od školníka, za což mohl děkovat otci. Muž zralý na důchod byl náruživým čtenářem otcových knih. Sám Naruto držel otcovu knihu jen jednou a to když se mu nechtělo večer vstávat a potřeboval zhasnout. Knihy nebyli v pevné vazbě a lehce se s nimi manipulovalo. Za pár podepsaných výtisků měl Naruto výhody, jako nikdo jiný.
Když si pohne, bude ve škole mezi prvními a nepozorovaně se může proplížit do posledního patra.

Školní půda nebyla tak bohem zapomenuté místo, jak si všichni profesoři na škole mysleli. Klíče měl oficiálně jen školník, utajeně Naruto. Ten je ale rád za menší obměnu rád půjčoval náruživým párům toužícím po soukromí. Tací věděli, kam jít, aby ve volné hodině mohli tělesně projednat svůj vztah. Obvykle se tak dělo v poledních pauzách, občas po škole.
Teď tedy mohla Narutovi posloužit jako úkryt. Do začátku první hodiny zbývalo deset minut. Pak si může klidně skočit do automatu pro něco k jídlu nebo pití. Během hodin zely chodby prázdnotou. Někteří učili, někteří se připravovali na to, že budou učit. Ono zkrotit partu puberťáku je úkol hodný leda blázna.
Zbývalo pět minut, když se ozval rachot klíčů v zámku. Naruto se zastavilo srdce a hned na to se mu zběsile rozbušilo jako o závod. Nemohl se hnout, jakoby ho k té pohovce přišili. Napadaly všemožné ho otázky. Kdo to je? Co dostane za trest? Co dostane za trest od otce? Jaký náhrobek mu asi vyberou? Jak po chvíli zjistil, panikařil zbytečně. Do Naruto soukromé klubovny vešel jeho spolužák a nejlepší nepřítel.
,,Uchiha," zavrčel dříve, než si ho mohl vůbec všimnout. Bylo vidět, že se trochu lekl, když ale spatřil Naruto, pousmál se.
,,A hele, Uzumaki utíká před testem. Ale copak? Neumíme, neumíme?" Naruto zaťal ruce v pěst.
,,A co ty? Sotva tu jdeš pást ovce? Zřejmě jsi včera někde zapomněl svoji věhlasnou inteligenci, když si klesl na mou úroveň." Sasukeho možná nenáviděl, ale jejich hádky ho bavili. Nebo jak se oba hájili před profesory, pestrá výměna argumentů.
,,Já mám na rozdíl od tebe kam klesat. Ty už hlouběji nemůžeš," oplatil mu Sasuke a posadil se na pohovku vedle Naruta.
,,A co jako si myslíš, že děláš?" odsedl si Naruto na nejzazší kout gauče.
,,Hodlám tu přetrpět test, jako ty, předpokládám." Sasuke se netvářil zhnuseně, jak Naruto očekával, spíše potěšeně... ne, vítězně. Co má za lubem? Hodlá ho pak prásknout? Sám Uchiha by se z toho nějak vykecal.
,,Fajn, jak chceš," zkřížil Naruto ruce na prsou. Tohle budou nejhorší dvě hodiny jeho života. ,,Kde jsi vůbec vzal klíč?" napadlo najednou Naruta.
,,Nechal jsem si udělat kopii, když jsem si ho od tebe půjčil."
,,Nepůjčil sem ti ho, nikdy." Sasuke nadzvedl jedno obočí. Díval se na něj tak dlouho, dokud to Narutovi nedošlo. ,,Co?!" vykřikl Naruto a zvedl se prudce na nohy. ,,Ty? Tady?"
,,Mě by jsi ho nepůjčil, tak jsem nechal svou drahou polovičku, aby to udělala za mě." Jak Uchihovsky mazané.
,,Vrať mi ten klíč?"
,,A to jako proč?"
,,Není proto, aby jsi tu mohl dělat... radši na to ani nechci myslet."
,,Klid Naruto, nic jsme tady nedělali. Šlo mi jen o ten klíč. Nemusíš žárlit."
,,Nežárlím!" vykřikl Naruto rudý vzteky.
,,No jistě," pousmál se Sasuke. Děsně ho bavilo škádlit někoho tak výbušného jako je Naruto. O to víc ho to bavilo, když věděl, že má navrh. Jako teď. Zaskočil ho, upřímně... očekával, že tu Naruto bude, proto sem šel. On je Uchiha, nějakého blbého testu se nebojí. Jen dostal náladu potrápit tohohle malého ňoumu. ,,Nemáš hlad?" zeptal se po chvíli. Naruto se na něj podezřívavě podíval. To se Sasukemu nepodobalo. Připomnělo mu to ale, že si chtěl jít koupit něco k jídlu. Co když ale odejde a Sasuke se tu zamkne a nepustí Naruta dovnitř. Když půjde Sasuke, může ho tu zamknout.
,,Ne," odvětil Naruto. Doufal, že kručení v žaludku nezačne být příliš hlasité.
,,Ty jsi takový tupec, Naruto," zasmál se Sasuke.
,,Víš, co mi můžeš," zavrčel v odpověď Naruto.
,,Raději to neříkej dvakrát," zadíval se na Naruta vyzývavě. Ten zrudl až po kořínky vlasů. Tentokrát ale zřejmě ne vztekem.
Sasuke se rozhodl nechat ho chvíli dusit. Vytáhl si knihu a začala ji číst. Nezapomněl se pořádně uvelebit na pohovce, tak aby zabíral, co nejvíc místa. Naruto se snažil držet se od Sasukeho, co nejdál, ale moc možností neměl. Sasuke se roztahoval po gauči jak široký tak dlouhý, na zemi sedět odmítal, bůh ví, co by chytil. Musel se hold smířit s Sasukeho vlezlostí.
,,Udělej si pohodlí, budeme tu ještě hodně dlouho," oznámil mu Sasuke. Naruto si říkal, že ten test by byl stokrát lepší než tohle peklo. Sasuke si tuhle situaci vyloženě užíval, Naruto jen nevěděl proč přesně. Nesnášeli se, chovali se k sobě, jako by byly nakaženi morem. Mezi nimi panovala totální ignorace, pokud si tedy nevyměňovali názory. Teď se ale Sasuke choval... téměř vlezle.
,,Já si odskočím," řekl Naruto a vlastně ani nevěděl, proč mu to oznamuje.
,,Copak?" zvedl Sasuke oči od knihy. ,,Nějaký problém?" přejel ho pohledem. Naruto se raději nesnažil narážku pochopit.
,,Ten klíč," natáhl k němu ruku. Sasuke se na ni zadíval.
,,Proč si myslíš, že ti ho dám?"
,,Nechci riskovat, vrátím ti ho." To byl dost chabý argument. Proč by měl Sasuke věřit zrovna jemu, že? Ale odejít bez něj odmítal. K Narutovu velkému údivu si Sasuke sáhl do kapsy a podal mu klíč. Naruto si ho chtěl vzít, ale Sasuke včas ucukl.
,,Co za to?" Naruto přemýšlel, jestli se má červenat nebo Sasukemu rovnou jednu vrazit. ,,Dělám si srandu. Jen utíkej, ať to stihneš," zasmál se Sasuke pro sebe, hodil Narutovi klíč a vrátil se ke své knize. Naruto sebral klíč a z půdy vystřelil, jak řízená střela.
Cestou k automatu se loudal a s výběrem si dal taky na čas.
,,Já toho podělanýho Uchihu nesnáším," klel Naruto a zuřivě mačkal čudlíky. Automat cosi zabručel a vypil plechovku s chlazeným pitím. Neochotně se vydal zpět. Přemýšlel, co bude muset ještě vytrpět pod jednou střechou se Sasukem. On sám měl v plánu dál si šlovíka. S Sasukem roztaženým po celým gauči to ale asi nepůjde. Takže může čumět leda tak do zdi.

Prošel dveřmi a zarazil se hned na prahu. Sasuke ležel na pohovce a, světe div se, spal. Kdo dokáže, tedy kromě Naruta, tak rychle usnout? Zvláštní. O to zvláštnější byl pohled na spícího Uchihu. Vypadal tak... jinak. Naruto nikdy neoplýval příliš velkou slovní zásobou. Marně se snažil najít jiná slova, která by nevyzněla tak, že ho obdivuje nebo tak. Bohužel... vypadal božsky.
Zaprášeným oknem dovnitř proudilo jemné světlo a dopadalo na alabastrovou pleť. Narutovi se vybavily zasněžené lány kousek od jeho domu. I ty se pod tíhou slunečních paprsků třpytili jako všechny diamanty světa.
Naruto myslel, že si snad nafackuje. Na co to sakra myslí? Uchiha je Uchiha a tečka. Ne žádné božské těleso nebo tak.
Naneštěstí mu to ale nedalo a musel se na něj pořád dívat. Tak poklidná tvář, kdy bude mít další možnost vidět tak klidného Uchihu? Pravděpodobně nikdy, ale stejně to musel ukončit. Musel tohle lákadlo odstranit.
,,Vstávej!" zakřičel. Stál v půli cesty od dveří. Dost blízko, aby na něj viděl, ale taky dost daleko, aby ho nestihl fyzický trest.
Sasuke sebou trhl a posadil se.
,,Co ti vadí?" zívl.
,,Jsi ve škole, tady se nespí." Dost chabá a humorná výmluva. Sám sobě se musel zasmát, že to vůbec vypustil z pusy.
,,Ach, promluvil pan vzorný. Řekni Naruto, jak ti dopadl ten test?" Naruto nasadil grimasu, něco mezi zamračením a ironickým úšklebkem. ,,Prozraď mi, jsi vždycky tak protivný, nebo máš prostě dneska svoje dny," ušklíbl se Sasuke. Naruto zrudl vzteky. ,,Víš, co se říká! I muži mají..." nedořekl, protože Naruto po něm hodil první věc, která mu přišla pod ruku. Zjistil, že je to jakýsi kus hadru. Ne zrovna vábně vypadajícího a zapáchajícího. Původně ležel v kýblu s špinavou vodou, teď ležel na Sasukem, který vypadal jak sopka těsně před vybuchnutím.
,,Dám ti setinu sekundy náskok, pak si tě podám," vstal Sasuke z gauče a odhodil hadr na zem. Obličej měl mokrý a zkřivený zlostí. Tohle Naruto trochu přepísk.
,,Sasuke klídek," couvl Naruto před rozzuřeným Sasukem. ,,Vyprovokoval jsi mě." Vzápětí na to by si nejradši nafackoval. On fakt neví, kdy má držet hubu.
,,Naruto, ty zabedněnče," zavrčel na něj Sasuke. ,,Máš štěstí, že odmítám klesnout pod svou úroveň tím, že bych s tebou přišel do jakéhokoliv kontaktu. Na slabší si nedovoluju." S tím se Sasuke zamířil ke dveřím a s tichostí odešel. Kam, to Naruto nevěděl. Zřejmě se odmítal snížit pod svou úroveň a zůstávat v Narutově blízkosti.

Po zbytek týdne se oba navzájem ignorovali. Těžko říct proč. Sasuke, ačkoliv to Naruto nevěděl, se už dávno nezlobil. A Naruto, ačkoliv to Sasuke věděl, se na něj neměl za co zlobit. Stejně se ti dva na sebe sotva podívali. Pokud se tak stalo, Naruto se odvrátil s červení v tvářích a Sasuke zarytě začal zkoumat podlahu. To dopoledne v podkroví se něco stalo, i když se v podstatě nic nestalo.
Naruto si všiml, že se ve vzpomínkách vrací k momentu, kde viděla Sasukeho, jak spí. Zdá se, že pro něj byl tohle ten zlomový bod. Kdy se z ničeho stalo něco. Zřejmě se v něm něco zlomilo. Hranice mezi láskou a nenávistí je tenká.
Počkat! Kdo tu mluví o lásce? Něco takového nejde vyslovit v jedné větě s Sasukem Uchihou. Navíc… příčilo se to vší logice. Nebyl tu jediný důvod, proč by měl Naruto vůbec něco cítit k někomu jako on. Ti dva se nesnášeli, uráželi se kdykoliv to šlo a vůbec všechno. Přece jeden moment, kdy mu zřejmě přeskočilo a on viděla Sasukeho jako nějakého anděla, nezmění fakt, že Uchiha je egoistický vůl, který nanejvýš miluje svůj odraz v zrcadle.
,,Moc přemýšlím," řekl si Naruto. ,,Nesvědčí mi to." Jak s vůbec dostal k těmhle myšlenkám? No jo… v náhradním termínu dopisuje test a bůhví, co se v něm zlomilo, že se rozhodl si látku aspoň jednou přečíst. To mu připomnělo to dopoledne. To ho přimělo přemýšlet.
Zavrtěl hlavou a zadíval se do učebnice, kterou otevřel letos poprvé. Tentokrát předtím nemá kam utéct. Později i zjistil, že se docela těší. Protože není jediný, kdo si bud doplňovat resty.

Další den šel Naruto do školy s nevídanou jistotou a radostí. S klidem mohl říct, že se opravdu učil. Tedy, samozřejmě v jeho podání. Nejednalo se o žádné šprtání až do hodin ranních, rozhodně to byla ale změna. Přinejmenším věděl, kdo co napsal, to bude na čtverku stačit.
Test se píše až po vyučování. Naruto byl ale v překvapivě dobré náladě, že mu nevadil ani fakt sedmi hodin mučení. Sečteno a podtrženo, Naruto se poprvé, a dost možná naposledy, těšil do školy. Vlastně se nemohl dočkat. Na co přesně? Věděl to dobře. Když na to pomyslel, zaplavila ho vlna radosti. Proč tak najednou? Na tohle odpověď neznal a ani po ní nepátral. Užíval si to, dokud se mu to nezačne příčit a jeho rozum se nezačne hlásit o slovo.

Vyučování přečkal bez úhony. Žádná pětka, otec bude mít radost. Pak tu ovšem byl on sám. Celý den se připitoměle usmíval, jako kdyby byl sjetej. I ostatní si toho všimli, přičítali to ale skutečnosti, že zblbnul ze školy. I Sasuke se sám sebe ptal, proč má Naruto tak dobrou náladu. Ještě včera se tvářil jako boží umučení. Co se změnilo?

Narutova nálada neklesla ani, když přišlo na test. Za katedrou seděla jejich učitelka a on a Sasuke seděli v zadních lavicích. Naruto u dveří, Sasuke u okna. V místnosti bylo takové ticho, že byste slyšely i jak se pírko dotkne země. Oba se soustředili na otázky v testu a žena za katedrou cosi horlivě škrtala v něčí eseji.
Sasuke byl hotový po deseti minutách. Důvod proč nepsal test v prvním termínu nebyl takový, že by danou látku neuměl. Pravda byla, že viděl Naruto, jak míří na půdu a napadl ho šílený nápad přidat se k němu. Od okamžiku, kdy získal klíč, čekal na příležitost překvapit ho svou přítomností. Tehdy měl možnost a on ji využil. Možná že si chtěl z Naruta vystřelit, nebo opravdu tak toužil po Narutově společnosti.
Sasuke sebou trhl a nechtěně tak přeškrtl popsanou stránku testu. On a toužit po Narutově společnosti? Kdy peklo rozmrzlo a proč mu nikdo neřekl?
Naruto odpověděl na čtyři otázky z pěti. To byl velmi slušný výkon. Napsal, co mohl a dál se s tím nemusel trápit. Podíval se na Sasukeho, který právě přeškrtl celou stránku svého testu. Že by prožíval období sucha? Všemohoucí Sasuke pro jednou taky něco neví. To se Narutovi líbilo.
Sasuke se zadíval na křivou čáru přes list papíru. Zřejmě se něčím nakazil od Naruta. Takový koniny dělá on. Co teď? Přepsat… na to neměl náladu ani čas. Prostě čáru škrtne (však víte, malé čárečky…=)) Zadíval se na Naruto, kterého očividně něco pobavilo. Proč má sakra tak dobrou náladu?
Naruto se zvedl z židle a odevzdal test učitelce. Cestou nazpátek šel kolem Sasuke a když ho míjel něco mu zašeptal.
,,Neber si to tak, i Uchihové mají své dny," ušklíbl se a vrátil se na svoje místo. Nevěděl přesně na kolik Sasuke odpověděl na otázky, ale ten výraz a čára přes stránku… dost výmluvné.
,,Naruto, můžeš jít domů," oznámila mu učitelka.
,,Já vím, ale rád bych počkal na Sasukeho. Budu potichu, nebudete o mě vidět," slíbil.
,,Jak chceš."
Sasuke se na něj zaraženě podíval. Proč na něj chce počkat? Aby se mu vysmál?
Naruto si podepřel pravou rukou hlavu a natočil se k Sasukemu. Díval se na něj téměř… uličnicky. Sasuke si opravdu začínal myslet, že si dal Naruto ráno štamprli na zahřátí.
Naruto pobaveně sledoval Sasukeho. Ani nevěděl, jak se tohle sehrálo, ale bavilo ho to. Škádlit Sasukeho. Konečně měl v hrsti on jeho. Manipuloval s ním, tedy s jeho chováním určitě. Zprvu nechtěně, teď zcela úmyslně.
Sasuke se znovu zadíval na svůj test a pak zpátky na Naruta. Už byl dávno hotový a mohl ho klidně odevzdat, ale… Naruto byl to ale. Co na něj chystá?
Sasuke vstal a odevzdal test. V rychlosti se oblékl a vyšel ze třídy dřív než Naruto. Venku se ale zastavil a v klidu počkal až vyjde i Naruto.
,,Něco ode mě potřebuješ?" zeptal se ho Sasuke.
,,Nevím, možná. Je to tak důležité?"
,,Proč jsi tedy chtěl počkat?" Naruto chtěl znovu říct, že neví. Pak si to rozmyslel, Sasuke by ho za to asi ukamenoval.
,,Ten den, na té půdě… něco se změnilo."
,,Fakt? Přišel jsi k rozumu?" pousmál se Sasuke.
,,Jen se směj," zamračil se Naruto. ,,Tvůj poškrtaný papír… buď jsi to udělal ve vzteku, že víš úplný houby, nebo za to můžu já." Sasuke se neubránil smíchu.
,,Ty? Ačkoliv bych si nenechal ujít možnost na tebe cokoliv hodit, tentokrát je to naprosto nesmyslné."
,,Dokonalý Sasuke náhlým šokem skoro protrhne papír. Na co jsi myslel Sasuke, hm?" Sasuke odvrátil hlavu a zarytě se díval do země.
,,Vyklop laskavě, kam tím vším míříš," odsekl mu. Naruto se na chvíli zamyslel. Kam tím vším tím míří? Vlastně to ani nevěděl. Snad si chtěl ujasnit vztah mezi nimi.
,,Co je mezi námi dvěma?" zeptal se Naruto. Sasuke se na něj podíval, jakoby spatřil ducha.
,,Co je mezi námi dvěma? Nic mezi námi není… nebo jsem něco propásl?"
,,Nic fyzického, ale… jak to, že jsem se dnes těšil do školy?"
,,Ruplo ti v bedně?"
,,Těšil jsem se na tebe," upřesnil Naruto.
,,Říkám… ruplo ti… v bedně," vykoktal Sasuke.
,,Nějak to postrádá tvůj obvyklý sarkasmus," podotkl Naruto. ,,Já jsem tím chtěl jen říct, že bůh ví proč na tebe nemůžu přestat myslet. Tam nahoře jsem tě viděl v jiném světle. Respektive jsi spal, což je asi tak nejklidnější podoba tvého já."
,,Šmíroval jsi mě, když jsem spal?"
,,Sdíleli jsme jednu místnost, jinak to nešlo. Buď ty nebo odpadky." Sasuke začal přecházet po chodbě. Tohle začínalo být čím dál tím divnější.
,,Říkáš, že pohled na mě se ti natolik zavrtal do paměti, že na mě nemůžeš zapomenout? Mám to brát jako kompliment?"
,,Hele, zas tolik jsi nefandil. Bylo to prostě jiné, vidět tě tak klidného… normálně skoro vraždíš pohledem."
,,Takže se ti líbí, když spím."
,,Líbí se mi ta představa, že máš i světlé stránky. Že nejsi jen arogantní vůl, ale dokážeš být i… milý."
,,Každý vypadá andělsky, když spí."
,,Nejde ani o to, že jsi spal… ty takový opravdu umíš být, jen to nedáváš najevo." Sasuke měl na chvíli pocit, že mluví s cvokařem. Ale Naruto se mu tu nesnažil nic vnutit, jen mu říkal jak to vidí. A Sasukeho to kupodivu těšilo.
,,Co z toho vyplívá?"
,,Nevím, ty jsi na teorii."
,,Chceš se přátelit?" Naruto se na něj podíval… ublíženě?
,,My už jsme přece přátelé." Sasuke se zarazil. ,,Tedy ne zrovna ukázkoví, ale nepřátelé taky nejsme."
,,Fajn, dejme tomu. Chceš postoupit na další level?"
,,Bereš to jako hru? No bezva. Táhnu. Postoupil jsem o jedno pole a čelím něčemu, čemu nerozumím. Snažím se s tím, bůh ví proč, svěřit dotyčnému, ale ten z toho má evidentně jen prdel. Tenhle úkol tedy nesplním a postupuji o dvě pole nazpět." Sasuke nevěděl jestli se má smát nebo to decentně přejít. Co Naruto chtěl? Aby byli víc než přátelé?
,,Řekl jsi sám… pokud postoupíme vpřed, můžeme klidně spadnout o dvě místa dolů."
,,Sasuke… my dva nemůžeme být přátelé… trvale. Ne takový ti, co zajdou na jedno do hospody a jeden druhého pak odtáhnou domů."
,,Takže mi tu taktně podsouváš dlouho známý fakt že mezi láskou a nenávistí je tenká hranice."
,,O lásce tu nemluvím. Spíš o…"
,,Touze?"
,,Jo."
,,Toužíš po mě?" Naruto se na něj zamračil.
,,Nezdají se mi o tobě erotické sny, jestli se ptáš na tohle?!" Sasuke se zasmál.
,,Jestli máme na výběr mezi touhou a nenávistí, chci vědět, co si zvolíš ty," řekl Sasuke. ,,Já můžu mít oboje. Dokážu tě nenávidět, i když třeba neoprávněně, ale stejně tak po tobě můžu i toužit a to zcela oprávněně. Ty ale obojí nedokážeš. Ty vlastně nikoho nedokáže upřímně nenávidět. Ty vždycky jen toužíš. Pomoct. Zachránit. Milovat. Po čem toužíš u mě?" zadíval se na něj Sasuke vyzývavě.
Naruto si dal s odpovědí chvíli načas.
,,Toužím to zkusit," odpověděl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama