Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

To nesmíme !! 2.část

14. prosince 2011 v 11:30 | Kakashi-Sama |  Povídky yaoi...
Naruto si po sobě dopis přečetl a vložil do obálky. Počkal do večera a zanesl ho k Sasukemu. Hodil ho do schránky a šel domů sbalit si věci.
Dopis našla Sakura.
"Sasuke, máš tu dopis."
Sasuke si vzal obálku a vytáhl list papíru. Okamžitě poznal Narutovo písmo. Zůstal venku a hltal slova v dopise. Jak řádky ubíhali, přibývalo bolesti v srdci. Sasuke si ho přečetl několikrát. Nemohl uvěřit tomu, že Naruto odchází a už dnes. Proč? Proč mu nic neřekl? Proč ho opouští?
"Děje se něco?" zeptala se Sakura. Sasuke nevěděl, co říct. Měl ji zase lhát? Tohle už nemohl dál táhnout.
"Sasuke poslyš, já o vás dvou vím," řekla najednou. Sasuke se na ni překvapeně podíval.
"Víš?"
"Viděla jsem vás, když jsem se tenkrát vrátila od doktora. Slyšela jsem všechno, co jsi řekl. Tsunade mi řekla, že naruto odchází. To ti píše, že?"
"Sakuro já…"
"Je mi jasné, že Naruto nechtěl nic ničit, ale jenom si tak ubližuje. Jde na tobě vidět, jak moc ho máš rád, takže za ním běž a promluv si s ním."
"Ale co ty?"
"Vím, že mezi náma to nikdy nebylo takový jak bych chtěla. Myslela sem, že mě začneš časem milovat a když jsem zjistila, že čekám dítě, tak… mýlila jsem se. Chci, abys byl šťastný a to budeš jen s Narutem. Já to zvládnu a kdykoliv sem můžeš zajít."
Sasuke ji trpělivě vyslechl. Odpustila mu. Dávala mu šanci.
"Díky," řekl Sasuke a rozběhl se k bráně.
Dorazil, právě, když Naruto prošel skrz.
"Naruto," zakřičel a Naruto se zastavil. Když viděl Sasuke, nevěděl jestli se má radovat nebo utíkat.
"Co tady děláš? Chtěl jsem…"
"Ty nikam nepůjdeš. Nemůžeš."
"Proč? Je to jediná možnost."
"Ne ty si myslíš, že je to jediná možnost. Ale není. Mluvil jsem s Sakurou a ona o nás věděla a chce, abychom byli spolu můžeš se vrátit."
"Ne to nejde," řekl Naruto. Sasuke ho nechápal. Právě mu řekl, že Sakura proti tomu nic nemá.
"Možná řekla, že jí to nevadí, ale ona tě pořád miluje a pokaždé, když bych ji viděl bych cítil výčitky. Já odejít musím. A tebe do toho nutit nemůžu."
"Ale já chci, chci být s tebou."
"Nemůžeš, Sakura tě tu potřebuje. Pochop mi prostě nemůžem být spolu. Máš dítě a ženu."
"Rozvedu se."
"Pořád je to tu dítě."
"Naruto, copak ty nechceš být se mnou."
"Chci, ale nejde to."
"Naruto podívej se na mě," řekl Sasuke a vzal jeho hlavu do dlaní. "Potřebuju tě. Miluju tě."
Naruto zavrtěl hlavou. Musí jít.
"Nedělej to těžší, prosím."
"Nenechám tě odejít," nepouštěl ho. "Copak ty mě nemiluješ?"
"Já…já… miluju, a moc. Chci s tebou být, navždy, ale teď to nejde."
"A kdy?"
"Nevím. Dej mi čas."
"Naruto, slib mi, přísahej, že se vrátíš."
"Já…"
"Prosím, jinak tě nepustím."
"Dobře, slibuju. Vrátím se. Ty mi slib, že svojí dceři nevezmeš otce."
"Ale…"
"Až se vrátím, chci, aby ti říkala táto a já se nemusel cítit provinile, protože jsem rozbil rodinu."
"Nechtěj po mě, abych k Sakuře předstíral lásku."
"Ne, to nechci. Jen chci, abys tu počkal a rozmyslel si jestli jsem pro tebe důležitější než tvůj sen. Já se rozhodl, že radši opustím svůj sen, než abych někomu ublížil."
Sasuke si rozmýšlel, co řekne. Bylo mu jasné, že Naruto odejde.
"Já tady budu čekat," slíbil Sasuke a políbil Naruta. "až se vrátíš, pořád tu pro tebe budu."
Naruto se usmál.
"Měj se dobře," rozloučil se naruto a naposledy Sasukeho políbil. Pak se otočil a mířil pryč. Sasukeho ho pozoroval dokud mu Naruto nezmizel z očí, pak zamířil domů. Věděl, že se vrátí, jednou určitě.
O dva roky později Sasuke ruku v ruce s dvouletou holčičkou mířili k bráně. Dnes byl ten den, kdy měl přijít. On slibu dodržel a teď byla řada na něm. Zastavili se mezi bránou a čekali.
"Hele tati, už jde," zajásala černovlasá holčička. Sasuke se zahleděl mezi stromy a opravdu mezi nimi šel. Když je uviděl, zrychlil a za pár vteřin už byl od nich pár metrů. Viděl, že Sasuke není sám. Trochu ho to zarazilo. To musí být ona.
Chtěl něco říct, ale jakmile byl na dosah, Sasuke ho objal.
"Chyběls mi," zašeptal Sasuke.
"Ty mě taky," přiznal Naruto. Byl tolik rád, že ho zase vidí, může obejmout.
"Tati, to je ten pán, co tě má rád?" zašvitořila holčička.
"Ano, tohle je Naruto," představil je. Dívenka k Narutovi natáhla ručku. Naruto chvíli váhal, ale stiskl ji jí.
"Jsem Naruto," řekl a sklonil se k ní.
"Já vím, tatínek mi o vás říkal. Řekl, že jste mu slíbil a vrátíte se. Prej ho máte moc rád."
"No mám a doufám, že on mě pořád taky."
"Jo, říkal mi, že vás miluje," pošeptala mu a zachichotala se. Naruto se podíval na Sasukeho. Ten jen pokrčil rameny.
"Lepší teď než nikdy."
"Jo, asi jo."
"Půjdeme domu? Tatínek tam pro vás nachystal překvapení."
"Opravdu, taky pro něj něco mám," řekl Narovnal se. Holčička se okamžitě rozběhla napřed a s výskotem poskakovala.
"Takže je všechno v pořádku?" zeptal se Sasuke.
"Všechno, i když jsem se trochu bál vrátit, ale slíbil jsem ti to a navíc tě mám hrozně rád," řekl dětským hláskem a zasmál se. "A ty mě prej miluješ."
"Nikdy jsem nepřestal."
"Takže to prodloužení o přeložení, můžu roztrhat."
"Musíš," usmál se Sasuke a stiskl Narutovi ruku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama