Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Dárek

16. února 2012 v 12:33 | Kakashi-Sama |  Povídky yaoi...
"Mám pro tebe překvapení, Sasu," pousměje se Kabuto.
Sasuke otevře oči a vzhlédne, spíš ze vzteku, že jej někdo vyrušil z meditace, než ze zvědavosti - jaké proboha překvapení, ten pedofilní slizák chcípnul…? Kéž by, nemusel by ho zabíjet Sasuke, že…
"Vypadni, " sykne Sasuke. Tse, sykne, jak příznačné, není-liž pravda…?
"Ale ale…" zavrtí hlavou Kabuto pobaveně a opře se o rám dveří. "Nějaký nervózní, ne? Sasuke-kun," protáhne úlisně a mírně výsměšně. "A to pro tebe mám tak krásný dárek…"
Sasuke vzhlédne s tak nebezpečným výrazem na tváři, že Kabuto zmlkne a aby své zastrašení zamaskoval, posune si na nose brýle a přejde k věci: "Orochimaru ho přivedl pro své potřeby, ale než ty testy vykonám, můžeš si ho půjčit."
Sasuke nepatrně pozdvihne obočí, ačkoli si to přiznal nerad, Kabuto v něm vzbudil pocit zvědavosti, který zažil naposledy… ještě v týmu sedm…? To už je pěkně dávno… Přesto na sobě nenechá nic znát a pokusí zatvářit ještě vražedněji - copak Kabuto nevidí, že Sasukeho ruší při meditaci a koncentraci chakry?!
"Ho?" zopakuje, doufá, že jeho hlas zní tak povýšeně a s nezájmem nedbale, že Kabuto nepostřehne, jaký plamen zvědavosti v něm tímto prohlášením vzbudil.
"Ano, kluka z tvé bývalé vesnice… pamatuješ si na Konohu, Sasuke?" optá se výsměšně Kabuto.
Sasuke pohlédne hluboko do jeho očí, Kabuta náhle sváže strach tak neúprosný, že Sasuke svým sharinganem vidí, jak se jeho zornice zužují a na čele vyrazily kapky studeného potu, Sasuke zesílel a taky zatraceně zděsivěl, ale pohledem neuhne.
"Ne." Zdůrazní hlubokým, autoritativním hlasem Sasuke (musí být těžké být autoritativní, když se člověk jmenuje SasUke…). "Nevzpomínám."
Kabuto se pousměje, je na dobré cestě, chce-li zabít Itachiho: "Dovedu ti ho."
"Na co?" pronese lhostejně.
"Ale Sasuke, jsi tady už tak dlouho sám, jistě si rád povyrazíš, ne? Bude se ti líbit, je tak rozkošný…" zasměje se oplzle brýlatý medik a odejde.
"Úchyle buzerantský," otituluje jej Sasuke pro sebe a vrátí se ke své meditaci. Zavře zhluboka se nadechne, znovu aktivuje sharingan a zavře oči, ale ani ne za deset minut jej ten otravný úchyl zase vyruší.
"Užij si to, Sasuke-kun."
Tse, to víš že jo, já tak mám na práci tebe a ty tvoje úchylárny, dej mi pokoj a zašukej si s ním sám, mě ta tvoje hry totálně nezajímají, pomyslí si Sasuke a ani neodpoví, natož aby otevřel oči. Vymaže své myšlenky na kohokoli a cokoli jiného a plně se položí do meditace: má tady zesílet, ne se s někým zahazovat.
"Ehm," ozve se do ticha to něco, co s sebou pravděpodobně Kabuto přivedl.
Sasuke vypění - pořád ho tu bude někdo nasírat?! Otevře oči a chce toho otravu zpražit minimálně vražedným pohledem, sotva však vzhlédne, vražedné chutě jej přejdou, dokonce deaktivuje svůj sharingan - před ním sedí na zemi černovlasý chlapec snad stejně starý jako Sasuke, možná trochu mladší, upírá k němu důvěřivé, něžně dětské oči, růžovoučké rty mírně pootevřené a mezi bílými zoubky jemně skousává jazýček, vlásky stejně tmavé, jako ty Sasukeho spadají na krk, hlavu mírně nakloněnou na stranu a se zájmem a očividně beze strachu na Sasukeho soustředěně hledí.
Sasuke zaraženě/překvapeně/nechápavě zamrká, je toto stvoření vůbec skutečné? Bledá pokožka, tak podobná odstínu té Sasukeho, na chlapcově tváři zrudne, když chlapec vidí, jak si jej Sasuke několik vteřin beze slova prohlíží.
"Hn," zamrká chlapec roztřeseně. "jsem tu jen pro vás, Sasuke-sama."
Sasukeho zornice se rozšíří nečekaným oslovením - ten chlapec moc dobře ví, z jakého důvodu tady je! Jistě, Sasuke zapochybuje, že je tady chlapec jen pro něj, Orochimaru i Kabuto s ním jistě již několik nocí strávili, tím si je Sasuke jistý, Orochimaru by něco takového, jako je ten chlapec, nenechal bez povšimnutí. Sasuke mírně zatřese hlavou, přece se nenechá ovládnout tak mrzkým citem, jako je touha?! … A vlastně… uzná nakonec. Zabít bratra je taky touha. Takže teď si tu touhu prakticky nacvičí, aby byl připraven. Jo, hlavně si umět všechno dobře zdůvodnit, Sasuke, na to jsi byl vždycky machr, už tehdy v Údolí konce…
Sasuke vstane a poněkud rychlým gestem vytasí katanu a přesekne provaz, jímž má chlapec svázané ruce, chlapec pak zděšeně vypískne a polekaně se ze sedu svalí na záda. Sasuke uzná, že ho nejspíš vyděsil a ačkoli by mu to mělo být jedno, nad tou hromádkou vyděšeně zvědavé, rozkošné touhy zalituje použití obvyklého chladného výsměchu a zcela naopak se k chlapci skloní a něžně zašeptá: "Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit,"
Chlapec se uklidní a znova k Sasukemu zvedne ten dětsky zvědavý pohled - co bude následovat teď…? Je mu jasné, že dříve či později se do té odporné laboratoře za tím slizkým brýlatým klukem vrátí a ten na něm bude dělat ty pokusy, které zabily jeho přátele, ví, že nemá šanci se odtud dostat.
"Jak se jmenuješ?" zašeptá Sasuke něžněji, než chtěl - sakra, proč při pohledu na toho chlapce tak měkne?!
"Sai, Sasuke-sama," odpoví chlapec vzorně.
Sasuke nakloní hlavu na stranu - co s ním udělá? "Máš hlad?"
Sai se zachvěje, jak dlouho už neviděl jídlo? Dva, tři dny? Nebo víc? Nemá tušení, jak dlouho je tady v těchto sklepeních a podzemních labyrintech držen. Sasuke si všimne, že Sai má na sobě jen jakousi potrhanou kutnu a logicky tedy mu musí být zima - ale proč má takové tendence se zajímat, jak chlapci je a proč touží se o něj postarat? Odpověď nezná a zatím jej ani tak netrápí, vezme chlapce do náručí a přenese k posteli, jednoduché, ale zato s teplou přikrývkou, do které chlapce zachumlá a přenechá mu svou večeři, Sai potřebuje to jídlo více než Sasuke.
"Ale-" chce něco říci ten chlapec, leč Sasuke jej zarazí.
"Jez."
Za normálních okolností by odmítl, přeci jen je to od Saie neslušné, zabrat Sasukemu-sama postel a ještě mu sníst večeři, ale nyní je na pokraji svých sil a hlad nedovoluje hrát si na hrdinu, takže se do nabízeného jídla pustí naopak dost rychle, aby si to Sasuke nerozmyslel a za chvíli má talíř prázdný.
Sasuke mezitím chlapce pozorně studuje, vidí na něm známky obrovské únavy, kruhy pod očima, podvyživenost, jistě si od těch dvou úchylů vytrpěl dost. Možná by ho měl nechat se vyspat, nebo aspoň nechat ho odpočinout.
"Odpočiň si," zamumlá Sasuke, zvedne se z postele, posadí se na vyvýšené místo u krbu zády k němu a opět se ponoří do meditace,tedy aspoň se o to snaží, neustále se však myšlenkami upírá k tomu chlapci, který stále sedí na posteli, strach a pocit nevhodnosti mu nedovolí se pohnout nebo promluvit.
Sasuke zavrtí hlavou, proč jej ten chlapec tak rozrušuje…? Proč se k němu neustále v mysli vrací? Zná jej sice jen několik minut, ale ten jeho rozkošně dětsky zvídavý kukuč mu uvízl v paměti. Jakkoli se snaží soustředit na meditaci a soustředění chakry, nedaří se mu to. No tak, Sasuke, vzchop se! Zhluboka dýchej… mysli na nehybnou vodní hladinu… na nekonečno vesmíru… jen čerň, nepostupitelná tma… jako jeho oči…
-A dost! Sasuke otevře oči, vstane, svlékne své kimono a přiblíží se klidně k posteli, sedne si na ni a zadívá se mírně vystrašenému chlapci do obličeje: no co, prostě se s ním vyspí, třeba ho to pak přejde. Jo, to je dobrý plán, jednoduchý a snadno zapamatovatelný.
Sai k němu upře ten svůj pohled, který se Sasukemu dokázal do mysli vypálit během několika minut, Sasuke v duchu zaúpí a kousne se do rtu. Ano, chce se s ním vyspat, ale nechce ho znásilnit… ani mu ublížit, takže se hodlá držet zpátky. Natáhne k němu dlaň a Sai mírně ucukne, ale když pochopí, že jej Sasuke nechce uhodit, ztuhne a nechá se pohladit po tváři, Sasuke v duchu zaúpí - copak on neví o tom, jak je rozkošný, nebo to dělá schválně…?! Kdoví a Sasuke se jej na to ptát nechce. Místo dalších řečí se k němu skloní, dlaní si podrží jeho tvář nadzvednutou a zlehka, připraven se stáhnout, jej políbí na světlé rty. Sai nevypadá, že by se chtěl bránit. Sasuke polibek zopakuje a Sai se zavřenýma očima zavrní, na tak něžné jednání není už týdny zvyklý. Orochimaru i Kabuto si jej tvrdě brali a nebrali na Saie ohledy, zato Sasuke - sama je…
"Lehni si," vyzve Saie, kterého ani nenapadne mu odporovat.
Sasuke jej vyprostí z toho mundůru, co má Sai na sobě, neustále jej něžně líbá, na rty, po chvíli zkušeně zapojí i jazyk, Sai se ani tentokrát nebrání a Sasuke se až zarazí, s jakou samozřejmostí se mu chlapec oddává. Sasuke prolíbá Saiovu tvář, přes bradu, čelist až k uchu, chvíli si pohrává s jeho ouškem, špičkou jazyka olizuje jeho lasturu, zuby dráždí jeho lalůček, načež se přesune zpátky k jeho rtům, mazlí se s nimi a laská je, hladí Saie po zádech a bocích a cítí, jak se vzrušení v jeho těle hromadí. A Sai je na tom dost podobně, Sasuke cítí jeho zrychlený dech, když jej líbá na krku a přes klíční kost se přesouvá k hrudníku, olízne jednu bradavku, rukou podráždí druhou, Sai zakňučí a Sasuke ten zvuk shledá jako zatraceně vzrušující a věnuje se jeho bradavkám tak dlouho, dokud se toho zvuku dostatečně nenabaží, až poté postoupí níže, hladí celé Saiovo bledé tělo, rty a jazykem hýčká horkou pokožku a posouvá se stále níž, k pupíku, který jazykem obkrouží, lehce skousne kůži těsně pod ním a pokračuje ve svém průzkumu dál, kolem tmavých chloupků až k jeho plně ztopořené erekci, kterou nejdříve celou olízne, od kořene až po žalud a pak si ji zasune co nejhlouběji do krku, aby ji mohl začít sát a pohybovat hlavou v pomalém, dráždivém a velice proměnlivém tempu, chce Saie vydráždit natolik, aby si celý sex užil stejně, jako si jej hodlal užít Sasuke. Sai zasténá a propne se vstříc Sasukeho rtům, Sasuke se pousměje a jazykem poškádlí uzdičku na jeho penisu, Sai se málem zalkne, jak rozkošnicky zasténá. Sasuke toho využije, vypustí penis ze svých úst s charakteristickým 'plop', olízne jeho kořen a přesune se jazykem na varlata, která chvíli olizuje, načež je vsaje do úst, něžně, aby mu nezpůsobil ani tu nejmenší bolest, si s nimi pohrává, dlaněmi mapuje jeho bílá, útlá stehna, načež jimi zajede pod Saiův zadeček a trochu si ho nadzvedne, aby mohl přejet jazykem po mostku, který dělí jeho varlata od otvůrku, na nějž se Sasuke tolik těší a který si nyní pořádně vychutná. Doslova, napadne jej, když jazykem olízne i toto choulostivé místečko a Sai spokojeně zavrní, očividně a ušislyšně se mu nepříčí představa toho, co chce Sasuke udělat. A ten je jenom rád, protože si není jistý, jestli by byl schopný teď přestat, kdyby si to Sai přál. Sasuke přestane přemítat nad tím, coby kdyby a raději se věnuje Saiovi, který zrychleně dýchá a nyní, když se Sasuke přestal věnovat jeho penisu, se ukájí sám a očividně mu vůbec nevadí Sasukeho ohromený a zatraceně vzrušený pohled. Pokud byl do nynějška Saiem jen fascinován, nyní pro to nemá výraz. |Jeho slastně se přivírající, temné oči, zastřené mlhou slasti, černé krátké vlasy, lepícím potem na čelo, červené, od Sasukeho líbání a Saiova skousávání prokrvené rty, bledý, štíhlý krk, odhalující stejně bledou šíji, jak pokaždé, když zasténá, zvrátí hlavu dozadu, vypracované bříško, na němž vystupují a zase klesají vypracované svaly, jeho hebká stehna, roztažená jak nejvíc je to možné, aby se Sasuke jazykem dostal i tam, kam by za normálních okolností neměl, či nemohl. Sai opět zasténá a Sasuke, vida, v jakém slastiplném opojení se Sai nachází, si nasliní prst a jemně jím do Saie pronikne. Sai se trošku zamračí, ale žádný nesouhlasně znějící zvuk nevydá, Sasuke tedy usoudí, že může zajít dál a prstem v něm pohne - Sai zasténá a tempo pravé ruky na svém údu ještě zrychlí, Sasuke do něj zasune ještě jeden prst a Sai frustrovaně zasténá: "Chci… víc, … Sa-Sas- Sasu…-ke-sa…-ma…S-S-Sa…Sasuke-sa…ma…"
Sasuke se samolibě ušklíbne, vytáhne z něj prsty a otočí si povolného Saie na bříško, Sai se ochotně zvedne na všechny čtyři, přičemž se opře o postel lokty, takže nyní svůj útlý zadeček vyzývavě vystavuje na odiv příšerně nadrženému Sasukemu, jehož pulsující penis přímo brní touhou. Sai souhlasně zasténá, když ucítí na svém otvůrku tlak a Sasuke se s úlevným heknutím noří stále hlouběji do chlapcova těla, sai po chvíli Sasukeho nečinnosti, kterou Saiovi nechává si na něj ve svém těle přivyknout, Sai nespokojeně zamručí a sám se začne zlehka vrtět, Sasuke usoudí, že už si přivykl a začne se pomalu a něžně pohybovat, nechce přeci tomu chlapci ublížit, ale Sai je očividně jiného názoru, chytí zezadu Sasukeho za boky a naznačí, že by rád rychlejší tempo. A Sasuke se rád podvolí. Sai polohlasně zasténá, když cítí Sasukeho postupně se zrychlující přirážení stále hlouběji ve svém těle, cítí, že nebude trvat dlouho a sám vyvrcholí do své dlaně, Sasukeho to asi napadlo, protože protáhl ruku mezi jejich těly a svou dlaní nahradí v místě práce tu Saiovu, který vydá zase to zakňučení, co Sasuke shledal jako velmi rajcovní již před několika minutami. Sai se víceméně zhroutí na matraci postele a nechá Sasukeho, ať si s jeho tělem dělá, co se mu zlíbí, Sasuke pochopí, že je Sai už na samotné hranici, ještě trochu zrychlí, zasténá v jakési úlevě a už cítí, jak se z jeho podbřišku řine skrz jeho penis životadárná tekutina, která je však v toto těle zbytečná , jen vzdáleně vnímá, že okamžik po něm dochází k vrcholu i Sai a jak se zmoženě, vyčerpaně a unaveně svalí na bříško na matraci. Sasuke se spokojeně svalí vedle Saie a otře si ruku od milencova spermatu do prostěradla. Stejně je tu dnes naposled.
*^.^*
"Proč tady vlastně jsi, Sai?"
"Konoha byla vyvražděna, Sasuke-sama. Několik z nás bylo přivedeno sem, na pokusy." odpoví Sai lítostivě a Sasuke strne: vyvraždili celou Konohu? Celou?
"A Naruto…?" hlesne po chvíli.
"Vy- vy jste ho znal, Sasuke-sama?" podiví se Sai.
"Ano," kývne. "Byl to…" zaváhá na chvíli. "můj týmový kolega."
"Zemřel hrdinně v boji, byl to nejlepší Hokage, kterého kdy Listová měla." ukápne Saiovi slza.
"Ho…hokage…?" nechápe Sasuke. On to nakonec dokázal? Proměnil svůj sen ve skutečnost? Bránil svou vesnici v hokageho hávu?
Sasuke se ušklíbne, přesně proto nechtěl zůstat ve vesnici, protože věděl, že Akatsuki jednou přijdou a vezmou si co chtějí, za jakoukoli cenu. To je důvod, proč je Sasuke tady, u Orochimara, aby rozbil tu Akatsuki - skvadru a pomstil svůj klan.
"Ano, Sasuke - sama. Do zajetí se mnou zde přišli ještě Kakashi-senpai a Sakura-chan…"
Sasuke zpozorní: "Co se s nimi stalo…?"
"Kabuto je z-zabil, Sasuke-sama."
Sasukeho nitro protne podivné mrazivé prázdno. … Mrtví…? …Orochimaru je vážně nechal… zabít…? "Co se chystá udělat s tebou?"
"Nevím, Sasuke-sama…" zavrtí hlavou.
Sasuke se zamračí. Kdyby Kabutovi na něm záleželo, jistě by ho Sasukemu jen tak nedal… v tomhle bude nějaký háček… Kabuto něco dělá nebo aspoň chystá a Orochimaru o tom pravděpodobně zatím neví. Možná nějaký pokus Orochimarovi pro radost…? Ti dva jsou stejní a spolu jedna ruka… zas na druhou stranu, Kabuto je dost velký patolízal na to, aby se pokusil Orochimara zradit… Kabuto bude za tohohle chlapce něco chtít, to je jasné, uvažuje Sasuke, a musí to být výhodné víc pro Kabuta, než pro Sasukeho. Proto mu věnovat tohohle chlapce, spočine Sasuke pohledem na Saiovi. Kdoví, co má ta vlezdoprdelka za lubem, ale pokud to bude cokoli proti Orochimarovi, ale Sasuke j přesvědčen, že udělá cokoli, aby Orochimara zabil a tohoto chlapce ochránil. Nemá tušení proč, ale -
"Sasuke-kun?" ozve se ode dveří slizce.
Sasuke trhne hlavou tím směrem - nenávidí toho chlapa, nikdy jeho přítomnost nedokáže vycítit.
"Co je, Orochimaru?" štěkne neuctivě.
"Užij si svou dárek… potom přijď za mnou… vyrovnáme náš dluh. Už jsi dost silný." a zase zmizí.
Sasuke sklopí hlavu a chvíli v tichosti přemýšlí, sai vyděšeně hledí na místo, kde ještě před chvílí stál o futra dveří opřený ten, díky němuž zemřeli jeho přátelé.
Sasuke jeho pohled zaznamená, uvolní napnuté obličejové svaly a mírně na Saie pohlédne: "Neboj se, Saii," osloví chlapce. "už ti neublíží,… o to se osobně postarám."
Vstane, upevní si katanu u pasu, předem si zkoncentruje chakru, aktivuje sharingan a chladně Saiovi přikáže: "Zůstaň tady a za žádnou cenu neopouštěj tento pokoj."
Ať už Kabuto nebo Orochimaru chystá cokoli, jistě to oba plánují tak, aby to Sasuke buďto nepřežil vůbec, nebo aby skončil jako schránka pro Orochimarovu duši, jiná možnost není, přemýšlí Sasuke, když opouští svůj pokoj a kráčí chodbou neomylně do Kabutovy laboratoře.
"Sasuke-kun," vydechne Kabuto překvapeně. "Co ty tady…? Už jsi skončil se svým dárkem…?"
"Co ode mě chceš," oznámí Sasuke jako fakt, že na Kabutovu lest přišel.
Kabuto se záhadně usměje: "Jsi až moc chytrý, Sasuke."
"O co ti jde." opakuje neústupně Uchiha, aby Kabutovi znemožnil odbočit od tématu a zamluvit to.
"Orochimaru je dobrý," začne Kabuto velice ze široka. "ale je tady spousta lepších."
"Například ty…?" pozvedne obočí.
"Například ty," zopakuje Kabuto s jiným intonačním přídechem a zle se zasměje. "Už mě nebaví řídit se Orochimarovými rozkazy, Sasuke-sama. Jsou i lepší vůdci než je on…"
"Takže by sis ho přál vidět mrtvého, ale ty na to nestačíš, proto mě potřebuješ." usoudí Sasuke.
"Jste tak chytrý, Sasuke-sama…" zopakuje Kabuto, nyní upřímněji než prve.
"Mám ho jít zabít?" optá se Kabuta.
"Ano… Oběma nám už dal všechno, co jsme od něj potřebovali, nyní už je nám oběma k ničemu." přikývne Kabuto pragmaticky.
"Mně dal sílu," pronese Uchiha rozvážně. "co dal tobě?"
"Přístřeší, když mě vyhnali z mé vesnice, důvod žít, když jsem přišel o všechno a nedocenitelné zkušenosti a znalosti nových jutsu." blýskne sebevědomým, avšak zlým úsměškem Kabuto. "Víc už od něj nechci."
"Kdo vyvraždil vesnici? Akatsuki, nebo Orochimaru?" zeptá se Sasuke.
"Orochimaru." podívá se mu Kabuto do očí. "Někteří z Akatsuki vesnici naopak dokonce bránili." dodá o něco tišeji.
"Itachi."
"Co s ním?" hraje si Kabuto na hloupého, dobře ví, na co se Sasuke ptá.
"Co víš o Itachim."
"Všechno. I o Madarovi. Všechno vím, i to, proč vyvraždil váš klan, Sasuke-sama." prohlásí záhadně Kabuto.
"Jak to víš…?" zúží Sasuke zornice, začíná výt naštvaný.
"Sa-so-ri-senpai mi všechno prozradil, ještě když jsem pro něj pracovat, Sasuke-sama. Zeptejte se vašeho bratra, proč to udělal, uvidíte sám, jestli změníte názor, nebo ne." pokrčí rameny Kabuto.
"Jdu ho zabít." oznámí Sasuke chladně a opustí místnost. Ten malý, šedovlasý, čtyřoký zmetek ví víc, než Sasuke! O Sasukeho vlastním klanu! Kde zatraceně nastala chyba…?! … Nejspíš v Matrixu, jo.
*^.^*
"Mizíme," otevře dveře do místnosti, v níž se nachází ten, jehož před pár hodinami opustil.
"Sas-" nechápe Sai.
"Nemáme moc času, za chvíli se to na nás zřítí. Pojď sem," pokyne chlapci, ten neváhá a v mžiku jej chytí za ruku.
"Musím najít bratra."
"Snad zabít, ne?" ozve se za ním stojící Kabuto.
"Proč bych to dělal…?" otočí se na něj Sasuke. "Teď, když znám pravdu… i o lidech ve vesnici…"
"Kteří nezemřeli," dodá Kabuto s úsměvem a vydají se poměrně rychlým krokem k východu.
"Nechápu, jak se ti to povedlo." zasměje se Sasuke a starostlivě dosud nahého Saie oblékne do čistého kimona, které mu podává Kabuto.
"Co? Přimět Orochimara, aby si myslel, že jsem Kakashiho a Sakuru zabil a místo toho je nechal utéct? Nebo to, jak jsem Saiovi namluvil, že Orochimaru vyvraždil celou Listovou…? Bóže, Sasuke, jsi tak naivní, že jsi tomu uvěřil…" zavrtí hlavou Kabuto.
Sasuke se ušklíbne. "Jo, ale zahrál jsi to fakt dobře,"
"Přece sis nemyslel, že by Orochimaru dokázal porazit Naruta, že ne… Toho Naruta, který s Orochimarem vyběhnul už před rokem…" směje se Kabuto.
"No, on je mistr v překvapování lidí…" kalkuluje Sasuke. "ale je pravda, že někým tak slizkým by se rozhodně zabít nenechal."
"Tak… co se děje…?" nechápe Sai.
"No, Kabuto je zatracený lhář, takže se vracíme do Listové… už jsem Naruta a všechny dlouho neviděl. A když budu mít štěstí, najdu Itachiho, tuším, kde bych mohl být."
"Doufám, že bude mít Naruto pochopení pro nukeniny, kteří se vrátili."
Sai nechápavě zamrká a Kabuto a Sasuke se rozesmějí: "Nesmíš hned věřit všem špatným zprávám, které ti tvůj věznitel předhodí."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tolpen Tolpen | Web | 8. září 2013 v 18:56 | Reagovat

Ale no-táák. Kabuto zradí Oríka? To jako vážně?

2 embodiment embodiment | Web | 18. června 2015 v 13:15 | Reagovat

rychle pujcky bez1kc :D

3 averse averse | Web | 6. října 2016 v 4:00 | Reagovat

půjčka online chodov :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama