Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Protože jsi...

16. února 2012 v 8:00 | Kakashi-Sama |  Povídky yaoi...
Tahle povídka....je zvláštní....takovou jsem napsal poprvý....v podstatě jde o znásilnění....:D no...užijte si to :D

,,J-já…" dostal ze sebe nechápavým tónem.,,Já tohle nemůžu." Zakroutil zběsile hlavou. Černovlasého chlapce, jenž ho držel v objetí, od sebe bez dalšího váhání odstrčil.,,Proč zrovna já?" šeptl, když ho stále zkoumal svým nechápavým pohledem.
,,Protože jsi." Odpověděl jednoduchou odpovědí na ještě jednodušší otázku.
,,Ale ty to nechápeš…já…" odmlčel se.,,Já tě nemám rád!" zvýšil hlas. Odstoupil od něj pár kroků. Ve tváři mu hrál omluvný výraz.,,Je mi to líto…" šeptl neslyšně ještě dříve, než se otočil a nechal tam stát Sasukeho samotného.

Za týden se zjistilo, že se Naruto nevrátil z mise, jenž mu byla přidělena.
,,Jak to myslíte, že se nevrátil?!" ozývalo se hlasitým tónem z kanceláře Hokage.
Blondýna sedící za stolem si jenom hluboce povzdechla.,,Přece ho znáš…určitě jenom špatně zabočil a zabloudil, to se stává…" vysvětlila.,,Hlavně jemu…" dodala ještě. Snažila se Sasukeho uklidnit, sama však z toho všeho neměla dobrý pocit.
,,A to ho nehodláte ani hledat?! To tady budeme jenom sedět a čekat dokud se někdo neozve se zprávou, že se našel mrtvý?!" vyjekl nechápavě.
,,Už ho hledá ANBU jednotka…co víc bys chtěl?!"
,,Půjdu taky!" křikl pevným hlasem a odebral se k odchodu, při čemž praštil dveřmi natolik, až se mu málem podařilo je rozbít.
Rozběhl se pryč z vesnice a šel po Narutových stopách.,,Tady to končí…" řekl si spíše sám pro sebe.,,Ani nestihl dojít na určené místo…" povzdechl si, když nedaleko jeho stop našel svitek, jenž měl doručit do vedlejší vesnice.

Modré oči se otevřely. Jediné co však zahlédly, byla tma.
,,C-co se stalo?" odvážil se po chvíli promluvit. Na očích cítil tlak. Měl je zavázané, ale proč? Když se snažil pohnout, zjistil, že je připoutaný k trubkám, o které se také částečně opíral. Jediné co šlo v místnosti slyšel byly nepravidelné kapky vody, jenž dopadaly na zem, z jedné děravé trubky, kde se roztříštěly na menší a menší kapičky.
,,Pusťte mně vén!" začal křičet o pomoc, zároveň se odtamtud snažil jakkoliv dostat pryč.
,,Klídek." Ozvalo se z jedné strany místnosti. Ovšem byla tam ozvěna, nemohl rozpoznat, z jakého směru na něj daná osoba promluvila. Ale jen co rozpoznal ten hlas. Jen co zjistil, komu patří, zamrazilo ho.
,,C-co po mě chceš?" šeptl celkem vystrašeně.
,,Ale…no ták, uklidni se." Poradil mu, když k němu přešel.,,Stále tě pozoruju…stále a pořád…" přejel rty po jeho jemné třesoucí se tváři.
Naruto se rozklepal ještě více. Strachy i znechucením.
,,Nesahej na mě ty jeden úchyle!" začal s sebou házet na všecky strany, jenom aby se toho odporného slizkého hada zbavil.
,,Klid…ještě jsem ani nezačal." Ušklíbl se a začal dlaněmi zkoumat jeho odhalenou hruď.
,,N-ne!" vyjekl, ale Orochimarové rty ho umlčely.
,,Máš pravdu…tady je to nepohodlné." Začal ho odpoutávat.,,Myslím, že to bude lepší v posteli…co ty na to?" ušklíbl se, když si ho přehodil přes rameno a bez obtíží s ním šel do jedné z místností. I přes to že se bránil, kopal, křičel, vyhrožoval, se karty v jeho prospěch neobrátily.

,,Uklidni se." Řekl jeho směrem, když s ním třískl do peřin.
,,Ne! Prosím!" řval jako pominutý, když cítil, jak ho připoutává k posteli. Zmohl se jedině na brek, cítil, že se mu těžko ubrání.,,Prosím…ne…" vzlykl, když cítil, jak mu pomalu stáhl kalhoty a na jediný pokus do něj vnikl. Postupně začal přirážet víc a víc, nehledě na Narutové nářeky. Užíval si je.
Když vyvrcholil, vyklouzl z něj a pohladil po vlasech.,,Tohle bychom si měli zopakovat častěji." Šeptl mu horce do ucha. Poté ho tam nechal samotného, dokonce i spoutaného. To Naruto ovšem ani ve snu netušil, že se něco takového bude mnohem častěji opakovat.

Celý měsíc byl pryč. Celý měsíc ho všichni hledali, ale nemohli ho najít. Neměli jedinou stopu. Mezi hledači byl i samotný Sasuke, který se jen tak nehodlal vzdát.,,Kde sakra jsi?" sevřelo se mu srdce. Nechtěl věřit, že je mrtvý, to je teoreticky nemožné.
Muselo se mu něco stát, cítím to… šeptl si ve svém podvědomí, když se opět vracel do Konohy s prázdnou.
,,Máme zprávy, že stále žije." Šeptla smutně Tsunade.
Sasuke se zarazil, když od Hokage nic víc nevylezlo, praštil rozzuřeně dlaněmi o stůl. ,,Co se děje?! Kde je?!" začal křičet na celou kancelář.
,,Tohle nám poslal Orochimaru." Podala Sasukemu Narutovu mikinu.
,,Jestli mu něco udělal, tak přísahám, že se nedožije dalšího dne!" zavrčel a blonďákovou mikinu si vzal se slibem, že ho najde za každou cenu.

,,Prosím…pomozte mi někdo…" vzlykl, když zase ucítil jak si Orochimaru přivlastnil jeho tělo a dělá si s ním co chce.
,,Pšt…" šeptl do jeho kůže, když tak rty procházel jeho vyklepaným tělem.,,Jsi moje hračka Naruto….jediná hračka, jenž není na jediné použití." Aniž by ho dříve varoval, vnikl do něj dvěma prsty, kterýma se v něm ihned začal pohybovat. Když už ho to přestalo bavit, vzal si ho zase svým způsobem, který se Narutovi nikdy nelíbil. Vlastně se mu nelíbilo nic, co mu Orochimaru kdy udělal.

Uběhlo půl roku. Sasuke hledal Orochimara všude kde se dalo. Hlavně hledal Naruta. Nedovolí mu, aby ho vlastnil.
,,Vydrž, jdu si pro tebe." Šeptl, když skočil na další z větví. Netušil kde se orochimaru skrývá, ale slíbil si jediné, Naruta mu rozhodně nemá v plánu nenechávat.,,Prosím, ať je v pořádku." Šeptl s obavami v hlase.

Byl to už celý týden od chvíle kdy si ho Orochimaru naposledy vzal. Teď mu alespoň nepřidělával moc trauma, ale i přes to. Jeho slizké dlaně nedokáže Naruto nadále snášet. Pokaždé se pod jeho dotekem roztřese, jeho tělo je na Orochimara doslova háklivé. Nesnese jediný dotek jeho slizkých dlaní.
,,Prosím…pusťte mě…" šeptl vysíleně, když uslyšel otevírání dveří.
,,Měl bys něco sníst." Ozval se hlas Kabuta, kterému se do něj podařilo nacpat alespoň trochu jídla. Na jeho prosby však nereagoval.
Škubl dlaněmi, snažil se z těch pout dostat, nehodlal čekat, až mu zase ublíží.
,,Můžeš odejít Kabuto." Ozvalo se ode dveří. Naruto začal dlaněmi škubat ještě víc. Ať dělal co dělal, z pout se nevyvlíkl.
Jenom s tichým ,,ano pane," odešel a nechal v místnosti Orochimara s Narutem samotného.

Skočil na strom blízko jednoho úkrytu.,,Našel jsem to." Šeptl si a bez váhání se odebral dovnitř s myšlenkou Naruta z Orochimarové moci dostat.

,,Dost!" křikl, když cítil, že do něj zase vnikl a začal si s ním dělat, co chce.,,Nech mě!"
,,No ták, uvolni se." Šeptl k němu a začal rty bloudit po jeho hrudi.
,,Ne!" vyjekl, začal s sebou škubat na všecky strany.,,Prosím…ne!" křikl zoufale. Ale ani slzy Orochimara nezastavily. Když se pobavil, opět z něj vyklouzl. Jako vždy ho tam zase nechal samotného.
,,Prosím…pomozte mi někdo." Rozvzlykal se ještě více. Byl smířený se svým osudem, ale stále věřil v zázrak.

Hledal ho všude, ale nemohl ho najít. Vešel do chodby bez světel. V dálce zahlédl siluetu postavy, jenž se vzdalovala pomalými kroky druhou stranou chodby z jedných dveří. Ještě chvíli počkal, aby se ujistil, že je v chodbě dočista sám a že by ho nemělo nic ohrozit ani překvapit. Odebral se pomalým krokem do temna neosvětlené chodby, v níž byly jen jedny dveře. Bez váhání chňapl kliku a tiše otevřel.
,,Prosím. Už mi neubližujte…Už mě nechte." Ozval se vyklepaný tichý hlas.
,,Naruto?" šeptl nechápavě. Sice ho hledal, ale už nedoufal, že ho najde živého. Přešel k němu, poté se dotkl jeho spoutaných rukou.
,,Ne! Prosím! Už dost!" začal křičet. Sasuke mu ihned zakryl ústa dlaní.,,Uklidni se Naruto…to jsem já…už ti nikdo neublíží…vezmu tě domů." Uklidňoval ho mírným hlasem, následně ho odpoutal, poté mu pomohl obléct se. Ještě štěstí, že jeho věci byly v místnosti k nalezení.
,,S-Sasuke." šeptl vzlykavým hlasem, když se vzpamatoval z dlouhodobého šoku. Obmotal ruce kolem jeho krku. Nechal černovláska, ať ho odnese pryč z tohohle pekla.
,,Klid…vezmu tě zpátky domů." Šeptl mu do vlasů, poté se i s ním zvedl a nepozorovaně odešel z Orochimarova sídla. Slíbil si jediné. Bude ho chránit, aby se ujistil, že se tenhle incident neuskuteční znova. I když třeba Naruto nebude chtít, bude s ním na každém kroku, aby se ujistil, že už bude v pořádku a že se mu už nikdy nic takového nestane.
A kdo ví…možná se za určitý čas dají dohromady…Naruto ví, co k němu černovlásek cítí, otázkou je, jestli s ním bude někdy schopen být.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mišenka Mišenka | E-mail | Web | 16. února 2012 v 8:11 | Reagovat

ahoj byla bych moc ráda,kdyby ses u mě na blogu pochlubila se svými mazlíčky(pokud nějaké máš a nemusí to být křeček)=)stačí se kouknout tady:
http://zlaty--krecek.blog.cz/1202/pochlubte-se-svym-kreckem-o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama