Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Sníh zastavil mé srdce...

16. března 2012 v 11:13 | Kakashi-Sama |  Povídky jakéhokoliv druhu... Téma není Naruto...
Velký smutek se šíří všude kolem. Nic, než jen prázdná atmosféra, kterou zaplňuje nešťastná událost. Všichni kolem, ale nikdo, nikdo mě nevnímá. Všichni se utápějí ve své bolesti, někteří i společně. Ale, kdo by si asi tak vzpoměl na mě?!
Nedokážu tam být. Vyjdu ven, oblečený pouze v lehkém kabátě, který mi sahá sotva po kolena. Douhé, černé kalhoty ladí k jeho temné barvě. Pomalu odcházím pryč, do temné noci. Všude je sníh, malé závěje, které mi sahají sotva po kotníky. Je mi jedno, že budu mít promáčené boty.
Jdu, pomalu utíkám, až se nakonec přejdu do běhu, který nemá konce. U lesa se pomalu, neochotně zastavím a padnu do sněhu. Jenom tak ležím a stříbrné slzy kapou po tváři a rozpíjí se do vloček sněhu. Na obloze není jediná hvězda, ale úplněk v plné kráse se nezapře. Obloha není příliš tmavá. Ležím a sleduji mraky, které pomalu plují oblohou. Po chvíli ze začnou z nebe snášet drobné vločky. Pomalu a tiše dosedají na zem. Vždy, když mi dopadnou na tvář sebou cuknu, neboť jejich chlad studí více, než můj smutek. Pomalu už necítím tělo. Je nehybné a já už s ním ani hýbat nechci.
Je mi zima a nejraději bych vstal. Dal bych si horký čaj. Pomalu se mi klíží oči. Cítím, jak mým tělem proudí horká krev, která se pomalu ochlazuje. Moje tělo chladne a ani nevnímá studený vítr, který ošlehává tvář. Naposledy jsem se podíval na měsíc. Poletím do nebe, až tam, kde vesmír končí a začíná jíný svět. Tam není smutek ani láska. Jen prázdné stíny se míhají v krásné přírodě. Odcházím do Země neumírajících. Jejich břehy vidím z bílé loďky zřetelně. Pomalu vystoupím a navždy se rozloučím. Loďka se vrátí zpět, ale prázdná. Sbohem.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama