Varování - blog obsahuje povídky typu yaoi..( Kluk x Kluk )

Písečná láska

13. července 2012 v 11:17 | Reita-kun |  Povídky yaoi...
Konečně po takové době něco napsal!! :D Je to na můj nejoblíbenější pár :D Doufám, že se bude líbit :))
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obratně vyskočil do vzduchu a v saltu se vyhnul písečnému útoku, ale maličká zrníčka mu bohužel vlétla do očí a on už nemohl dopadnout na nohy. Plácl sebou o strom a ihned si začal mnout písek z očí.

"Sakra, Gaaro, víš vůbec, jak je to nepříjemný?" Okřikl pouštního chlapce, se kterým se dnes rozhodl trénovat, ale zdá se, že to nebyla ta nejlepší volba. Kluk s tykví na zádech se jen ušklíbl.

"Jsem z pouště, baaka, takže vím, jak moc nepříjemný to je." Vysmíval se mu Gaara a pomalu nechal písek se stáhnout.

"Ještě se směj, raději to zkusme znovu, než se naštvu." Sesbíral se Sasuke ze země a postavil se naproti červenovlasému chlapci, který si ho s úsměvem měřil.

"Připraven?" Ujistil se Gaara.

"Jako nikdy!"Zavrčel Uchiha, ale to už se proti němu řítila písečná vlna. Jen tak takstačil uskočit a poslat proti Gaarovi několik kunaií, což bylo ovšem marné, písek červenovlasého bránil vlastní vůlí. Sasuke se proti němu rozběhl a z napjaté paže mu tryskaly blesky. Nechtěl použít Chidori, ale jen tak se mohl před chlapcem předvést, protože žádná jiná technika by proti jeho obraně neměla šanci. Než se Sasuke dostal až ke Gaarovi, musel odrazit několik útoků, což mu moc práce nedalo. S Leem často trénoval taijutsu a rychlost, takže výdrž měl. Napřáhl ruku právě ve chvíli, kdy se před Gaarou začal formovat neprostupný písečný krunýř.

"Chidori!" Vykřikl Uchiha a napálil dlaní rovnou do chlapcova čela. Oba byli od sebe odhozeni několik metrů. Sasuke se probral a vydýchával ten náhlý úbytek Chakry. Podepřel se na loktech a v rozvířeném písku hledal Gaarovu postavu.

"Sss" Uslyšel Sasuke bolestivé zasyčení nedaleko. Gaara seděl u paty stromu a opatrně si sahal na čelo. Potom pohlédl na své krvavé prsty a roztřásl se.

"Gaaro!" Přiběhl k němu Sasuke a ihned mu kontroloval ránu. Bylo to jenom škrábnutí, nic vážného, ale písečný kluk vnímal bolest jinak než normální lidé. Děsila ho. Nikdy zraněný nebyl, dokonce ani netušil, jaké to je, když ho něco "bolí", ale vyjmečně se mu stalo, že ho v boji někdo zranil. Nikdy nešlo o nic, co by stálo za řeč, ale Gaara měl vždy pocit, že ho ta příšerná bolest dostane do kolen. Sasuke mu zaklonil hlavu a poslouchal, jak Gaara hlasitě oddechuje.

"Omlouvám se, vážně, já nechtěl." Odtrhl si černovlasý ve spěchu kus trička a přiložil ho chlapci na ránu. Choval se, jakoby šlo o jeho život, neboť jakmile by situaci zlehčoval, Gaara by se mohl rozzlobit a o to Sasuke rozhodně nestál. "Vstávej, nebydlím tak daleko, ošetřím Ti to." Pomohl mu na nohy a pomalu ho odváděl z lesa. Gaara toho moc nenamluvil, ale nechtěl se soustředit na bolest, tak si v levé dlani vytvořil kouli s písku, se kterou si cestou pohazoval. Ruka se mu chvěla tak, že ještě než dorazili k Sasukemu domů, podařilo se mu ji upustit.

"To bude dobré." Usmál se na něj Sasuke a ruku mu přátelsky stiskl. V duchu si přiznával, že se mu Gaara doopravdy líbí. A zvlášť teď, když se chová jako poraněné kotě. Avšak Gaara měl jiný názor, vytrhl svou ruku z té Sasukeho.

"Jasně, že to bude dobrý. Jen co přestane to blbý krvácení." Pouštní chlapec byl nervózní a pořád si sahal na ránu.

"Já myslel, že už to neteče." Stoupl s před něj Sasuke a pozorně škrábanec sledoval. Krev pořád proudila, sice slabě, ale proudila.

"Mám poruchu srážlivost krve. Chybí mi ty proklaté krevní destičky!" Rozzlobil se Gaara, protože byl očividně nerad, že Sasukemu prozradil svou slabinu. Uchiha udělal krok vzad, aby se po něm červenovlasý neohnal, ale ten se opět dostával do klidu. Sasukeho to trochu zmátlo, nic takového u tak silného protivníka neočekával. Zaplašil chmurné myšlenky a zavedl Gaaru k sobě domů. Nechal ho, ať se pohodlně posadí do křesla v obýváku a zatím doběhl pro náplast a nějaké kapesníčky.

"Au, přestaň, to bolí." Vyjel na něj Gaara když se Sasuke snažil mu drobnou ranku očistit.

"Promiň, já…snažím se být opatrný." Zkusil to znovu, ale jemněji. Pomalu s citem ošetřil škrábanec a nakonec jej zakryl náplastí. Gaara už vypadal spokojeněji a dokonce se i usmíval. To Sasukeho potěšilo. Nechtěl, aby mu jeho rudovlasý idol odešel tak rychle, proto se zeptal, zda si něco nedá.

"Jen vodu, prosím." Zaculil se Gaara a rozhlížel se po Sasukeho příbytku. Měl to tam skutečně útulné, na chlapce jeho věku dobře udržované a čisté. Odložil svou tykev s pískem a přešel k malé fotografii, která stála u okna. Pozorně se zadíval do těch známých tváří.

"Prosím." Podal mu Sasuke sklenici a také očima sklouzl k obrázku.

"Děkuji. Jak už je to dlouho?" Zeptal se Gaara s pohledem upřeným na mladičkou Sakuru, Naruta i Sasukeho a jejich o pár let mladšího mistra. Všichni vypadaly tak vesele šťastně. Sasuke vzal fotografii do ruky.

"Bude to šest let. Ale zdá se to, jako věčnost. Slyšel jsem, že Sakura studuje u Tsunade - sama. Naruto je prý neustále zaneprázdněný i když ho Hinata občas vyláká do společnosti. A Kakashi, ten snad ani nevytáhne paty, protože vyšla nová kniha "Flirtovacího ráje". Postavil rámeček zpět na místo. "Všechno hezký prostě jednou končí." Povzdechl si Sasuke a otočil se. Ale než stačil udělat krok, Gaara ho pevně chytl za ruku.

Oba si vzájemně hleděli do očí, než Sasuke promluvil.

"Líbíš se mi, Gaaro."

"Nebyl bych tu, kdybych to nevěděl." A přitáhl si Uchihu blíž, aby ho mohl políbit. Sasuke byl v sedmém nebi, když ochutnával Gaarovi rty. Chytl ho kolem pasu a hladil na zádech. Cítil, že ho písečný chlapec navádí na gauč.

"Tady… ne, pojď… nahoru." Podařilo se Sasukemu vyslovit mezi jednotlivými polibky. Gaara ho tedy skutečně nešetřil. Na schodech se mu podařilo vysvléct ze Sasukeho mikinu i potrhané triko. Měl plný přístup k jeho pokožce, kterou jazykem neskutečně rozmazloval. Když Gaara pokládal černovlasého na postel, shodil i on ze sebe svrchní část oblečení. Sasukeho to ještě více vzrušilo a nemohl se nabažit sametu Gaarovi kůže. Nechal se opečovávat polibky a přitom slastně sténal svému milenci do ouška. Zřejmě mu nedošlo, že tady to nekončí. Nedočkavý Gaara mu rozepnul kalhoty a opatrně je stahoval.

"Počkej.. Gaaro. To, tohle nejde." Snažil se Sasuke vydrmolit kloudnou větu, zatímco rudovlasý už se rukou dostával pod jeho trenýrky.

"Proč? Bojíš se?" Přestal Gaara a přesunul se nad Sasukeho, aby ho mohl něžně políbit. Přitom se přikrčil, aby cítil na svém bříšku Sasukeho vzrušený penis, který se zatím stále tísnil v látce trenek.

"Nejde o to, že bych se bál… Ale já… no. Když ty jsi…"

"Kluk? Ještě si neměl sex s klukem, že ne." Poznal jeho obavy Gaara a zadíval se bezbrannému Sasukemu do očí.

"Měls pravdu, bojím se." Vyhrkl rychle Uchiha, když v očích svého milence spatřil ten bestiální chtíč. "Ještě jsem s klukem nebyl." Polkl.

"Nemusíš mít strach, povedu Tě, půjde to samo. Hlavně se musíš uvolnit." Poradil mu Gaara a navedl jeho ruce k lemu svých kalhot. Sasuke pochopil, že by bylo vhodné se také chopit díla a pomaloučku je začal svlékat. Aby mu to šlo snadněji, Gaara se převalil vedle něho a pomohl mu. Potom už byli oba chlapci jen ve spodním prádle. Sasuke si to chtěl vychutnat a tak nikam nepospíchal, ale Gaara měl pocit, že už to déle nevydrží.

"Chci Tě, Sasuke. Moc Tě chci." Zaskučel rudovlásek a nedočkavě z Uchihy strhl trenky. Proti jeho dlani se vymrštil Sasukeho vztyčený úd a on jej jemně sevřel.

"Gaaro!" Zasténal obemknutý chlapec a nehty slabě zaryl do Gaarových zad, až se jeho přítel prohnul. Sasuke nebyl zvyklý na dotek někoho jiného než svůj, srdce mu divoce bušilo do žeber a když poznal, že o jeho mužství Gaara pečuje jazykem, měl pocit, že se uhoří. Byly to návaly touhy a horkosti, které ho donutily stáhnout z oblečení i Gaaru a vzít do úst i jeho vzrušenou chloubu. Pohyboval hlavou nahoru a dolů a poslouchal vzdechy pouštního chlapce. Najednou, jakoby přesně věděl, co má dělat. Nechtěl Gaarovy jen posloužit jako nástroj jeho tužeb, chtěl se sám angažovat v téhle milostné hře. Sklonil hlavu ještě níž a jazykem dráždil jeho konečník.

"Tak ty takhle…" Usmál se Gaara a byl rád, že se Sasuke konečně rozhoupal. Protože byl rudovlasý vždy ve všem nejlepší, rád dával v posteli někomu možnost, aby jej zkrotil. Věděl, že Sasuke by mohl být tím, kdo ho konečně vyčerpá. Z krátkou chvíli v sobě Gaara ucítil první prst, kterým si ho černovlásek připravoval, ale nezapomínal se starostlivě věnovat jeho stále naběhlému penisu, který se ustavičně hlásil o pozornost. Poté Sasuke přidal i druhý prst, aby dostatečně uvolnil svaly a Gaaru tak neporanil.

"Pojď ke mně." Vyzval Sasukeho jeho připravený písečný princ a dlouhým polibkem jej ujistil, že udělal vše správně. Uchiha se pořád ještě necítil na to, aby se s ním spojil, i když jeho úd si žádal jenom to jediné.

"Vezmi si mě, Sasuke." Prosebně přikázal Gaara a přehodil si roztažené nohy přes Sasukeho ramena.

"Ale já…" Zaváhal černovlásek.

"Neublížíš mi, jen pomalu, nespěchej." Usmál se na Uchihu Gaara, který si ze všechno nejvíc přál, aby už byli v nejlepším. Sasuke tedy navedl svůj penis ke Gaarovu otvoru a jemně přitlačil. Zlehka do něj pronikal a líbilo se mu jak je jeho drahý uvnitř měkký a úzký. Přirazil tedy až na doraz a setrval chvíli, než si na jeho přítomnost v sobě Gaara zvykl.

"Už jsi ve mně, neboj, nebolí to." Ujistil ho rudovlásek a natáhl se pro polibek. Sasukemu se ulevilo, že je vše v pořádku a propletl s Gaarou svůj jazyk. Začal s lehkými přírazy. Poslouchal Gaarův zrychlující se dech a jednou rukou masíroval jeho přirození. Byly to úžasné pocity, vnímal jak jej Gaara svírá, ale ani na okamžik z něj nevyklouzl. Zrychlil. Jeho dech ztěžknul a už nešlo zastavit jen pro ten pocit, že s dalším přírazem bude blíže k vrcholu. Díval se, jak se pod ním Gaara svíjí a upřeně mu hledí do očí. Na ramenou i zádech ho škádlily jeho vlastní černé vlasy pohupující se v rytmu. Gaara poté přivřel oči a Sasuke sledoval, jak se stále rychleji uspokojuje. Také přidal, ale svaly na pažích, kterýmu se podepíral byly až bolestivě napjaté. Přikrčil se tedy a Gaara se mu jednou rukou zapřel o hrudník, aby mu ulehčil. Sám byl už dost vyčerpaný na to, aby poznal, že to brzy skončí. Sasuke začal pociťovat ten příjemně klesající pocit v podbřišku, slabé lechtání, které se nezadržitelně dralo na povrch. Zavřel oči a s posledním mohutným přírazem vyvrcholil do svého milence. Gaarovi stačilo už jen pár krátkých pohybů ruky, aby se i on vyhoupl do výšin.

Chvíli zůstali tak, aby se vydýchali, a poté Sasuke z Gaary vyšel. Lehl si vedle něho a přetáhl přes ně přikrývku.

"Jestli…jestli jsi to ještě nedělal s klukem, tak musíš být sexuální Bůh všech dívek v Listové." Zažertoval Gaara a jeho dech konečně nabral klidné tempo.

"Chceš něco prozradit? Já…já jsem nikdy nebyl ani s holkou." Přiznal se Uchiha a objal chlapce s Pískové kolem pasu.

"Lháři!" Nařknul ho z legrace rudovlásek a přitiskl se na něj. Chtěl si ještě více užít toho úžasného tepla. Byl skutečně uchvácen Sasukeho vypracovanou postavou i tím, jak moc byl citlivý a vnímavý.

"Nelžu, vážně. Ale jednou jsem byl zamilovaný. Před třemi roky, když jsme se s týmem vrátili zpátky do Listové jsem ji zase potkal. Ale ona vždycky bláznila po Narutovi a teď s ním i žije. Tak jsem to nechal být." Okomentoval Sasuke svůj vztah k jedné z bývalých spolužaček, ještě na akademii.

"Myslíš, Hinatu?"

"Hm, nikdy jsem jí neřekl, jak to vlastně cítím. A je to dobře, protože teď mám Tebe a už Tě nepustím." Prohlásil laškovně černovlásek a vrhnul se na Gaaru.

Opravdu byl rád, že je Gaara s ním, vždycky se mu líbil a najednou to byl jeho přítel. Jakoby Sasuke najednou dostal vše, po čem kdy toužil. Rodinu, lásku, pochopení, radost. Sabaku no Gaara sice nebyl ten nejcitlivější milenec, ale zato Sasukeho miloval a to mu stačilo. Přemluvil písečného, aby se k němu nastěhoval. Byl to překrásný čas, co byli spolu. Užívali si každičkou společnou chvíli a dělali si radost. Pozvali k sobě dokonce i staré přátele. Naruta, který přišel sám, protože Hinata už objevila krásu Nejiho svalnatého těla. Sakuru, neustále obstarávající mluvení i gestikulaci a Kakashiho, který ač prý nechtěl, přišel i s jeho oblíbenou knihou, protože se mu nepodařilo dočíst kapitolu, kde se hlavní hrdinové pomilují.

Tyhle večerní sešlosti se poté začali opakovat každý týden a přátelé přibývali. Každý si pár Sasuke a Gaara oblíbil a chodili k nim rádi. Avšak jednou, když se Sasuke právě vracel z mise domů, přepadl ho nepříjemný pocit. Už ve dveřích poznal, že se něco děje.

"Gaaro? Gaaro?" Ale jeho jedinou odpovědí byla jen ozvěna prázdné chodby. Vyběhl proto nahoru do patra, kde už uslyšel dávivé zvuky. Otevřel posuvné ratanhové dveře koupelny a spatřil tam svého Gaaru, jak se naklání nad umyvadlem a zvrací krev.

"Běž pryč, Sasuke!" Okřikl ho červenovlasý a opět si odplivl.

"Bože, co se Ti stalo?" Naprosto vyděšený Uchiha přešel ke svému příteli, ale ten jej od sebe hrubě odstrčil.

"Řekl jsem, abys vypadnul. Běž!" Trval na svém Gaara a v zrcadle před sebou sledoval, jak Sasuke odchází. Černovlasý byl dočista zmatený, motala se mu hlava a netušil, co si má myslet. Posadil se na schody a přemýšlel. Třeba to nic není a Gaara zase přehání. Na bolest přeci reaguje přehnaně. Ale tohle nebude jen obyčejné kousnutí do jazyka, věděl, že jeho milovaný opravdu zvrací krev. Tak tam jen seděl a čekal.

Když se po půl hodině Gaara konečně vylezl z koupelny, věděl, že musí vyklopit všechno. Posadil se tedy vedle Sasukeho a chytil ho za ruku.

"Víš, jak jsem Ti říkal o té své nemoci, viď." Prohodil Gaara.

"Porucha srážlivosti." Dodal Sasuke a stále mu nic nedocházelo.

"No, nebyla to tak úplně pravda, Sasuke." Doznal se písečný chlapec a položil si hlavu na Uchihovo rameno. Nechtěl mu to říct, ale musel. Už to bylo opravdu vážné a nezvládne svůj stav utajovat.

"Takže ty…"

"Mám rakovinu krve, leukémii." To byla slova horší než sama smrt. Sasuke se v momentě roztříštil na kousky. Na malé částečky, které už nikdy nikdo nesloží dohromady. Jakoby mu srdce přestalo tlouct a ani neměl co říct. Přemýšlel o těch slovech dlouhou chvíli. Napadlo ho, co to asi obnáší, žít s takovou nemocí. Gaara musí skrývat bolest, musí se smát i když by chtěl plakat. Musí snášet ty stavy, kdy se nezadržitelně třese, sledovat vypadávání vlasů, sledovat, jak umírá. Sasuke si všiml, že mu pro dlouhé ticho Gaara stiskl ruku silněji.

"Budeme bojovat až do konce, Gaaro. Nevzdáme se. Miluji Tě." Objal ho láskyplně Sasuke i když mu po tváři steklo několik slz. Najednou jakoby dokázal to obětí plně procítit. Užíval si je, už jich moc nebude. Gaara mu poklidně spočinul v klíně a věděl, že jakkoli je takhle náruč bezpečná, nedokáže ho uchránit před tím, co ho stravuje zevnitř. Přesto byl neskutečně vděčný za ta slova. Byl rád, že na to nemusí být sám, nikdy nepřiznal, jaký obrovský strach měl.

"Miluji Tě, Sasuke." S těmito slovy se nechal rudovlasý políbit a odnést do postele, kde vedle sebe odpočívali. Uchiha dával Gaarovi hodně času na odpočinek, uvědomoval si, že tahle nemoc jej příliš vyčerpává a drásalo mu srdce sledovat, jak je jeho milovaný den ode dne slabší. Gaara se opravdu snažil nedat to na sobě znát, jeho vnitřní síla ho nutila vytrvat a užívat si každičkou vteřinu se Sasukem. Dokonce ho přemluvil k několika kratším procházkám, ale byli i chvíle, kdy jej Sasuke odnášel domů v náručí. Někdy už se Gaara nedokázal sám zvednout. Černovlasý odmítal všechny úkoly a mise, jen aby mohl být doma po boku své umírající lásky.

Za tři měsíce ode dne, kdy se se svou nemocí Sasukemu svěřil, Gaara zemřel. Uchiha s tím byl vnitřně smířený a vzpomínal na chvíli, kdy na poslední cestě držel svého drahého za ruku. Tak moc chtěl plakat, ale před Gaarou se snažil být silný.

"Slib mi, že až se staneš andělem, mohu Tě ještě vidět, alespoň jednou." Zaprosil Sasuke a smutnýma očima sledoval chřadnoucí krásu.

"Až se stanu andělem….dám…dám svoje křídla… Tobě." Pokusil se Gaara o usměv a cítil, jak ho Sasuke hladí po tváři. Jeho srdce už bylo slabé, vydrželo déle snad jen pro ten další pohled do tmavých očí toho, koho miloval více než cokoli na světě. Druhý den už mu ten pohled nebyl dopřán.

Sabaku no Gaara by pohřben v Písečné, kde se narodil, ale polovina Listové, které rudovlasý chlapec přirostl k srdci neváhala podstoupit cestu na písečné pláně. Pro Sasukeho to ovšem bylo, jakoby tam stál sám. Žádná slova ho nemohla utěšit, žádné objetí mu nenahradilo to Gaarovo. Po jednou se zvedl vítr a vmetl zúčastněným písek do očí. Sasuke si ale ještě stačil zakrýt zrak a pousmál se. Vzpomněl si na slova. "Jsem z pouště, baaka, takže vím, jak moc nepříjemný to je." A zatímco si přítomní zuřivě mnuly oči, byl on tím jediným, kdo v dálce písečných dun zahlédl postavu rudovlasého chlapce, jež na něj mával. Jeho překrásná sněhobílá křídla se třpytila na Slunci.

"Co tam vidíš?" Zeptal se ho Naruto, který hleděl jen do nekonečné záplavy písku.

"Ale nic, jenom poušť." Odpověděl Sasuke a otočil se k odchodu. Avšak nikdy nezapomněl na chvíli, kdy hleděl do dálky a spatřil tam anděla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ghita *_* Ghita *_* | Web | 13. července 2012 v 12:38 | Reagovat

Wau pěkné :)

2 Tolpen Tolpen | Web | 8. září 2013 v 18:03 | Reagovat

Takže...tomuhle se tad říká smutné, chápu dobře?
Je to moc hezký.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama